Usměj se, nebo se nespatříš. Netradiční zrcadlo má zlepšit léčbu onkologicky nemocných | E15.cz

Usměj se, nebo se nespatříš. Netradiční zrcadlo má zlepšit léčbu onkologicky nemocných

Usměj se, nebo se nespatříš. Netradiční zrcadlo má zlepšit léčbu onkologicky nemocných
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Marek Schwarzmann

Zlepšit náladu a rekonvalescenci pacientů s rakovinou má zrcadlo, které začne fungovat, až když se do něj člověk usmívá.

Designér Berk Ilhan představil chytré zrcadlo určené pro pacienty trpící rakovinou. Princip je jednoduchý: zařízení začne fungovat, až když kamera a software rozpoznají na obličeji úsměv, byť předstíraný.

Podle Ilhana, kterého inspirovaly rozhovory s pacienty trpícími rakovinou, má zařízení zlepšit „psychickou pohodu“ lidí v životních situacích, ve kterých zpravidla nemají moc důvodů se usmívat.

Výraz tváře silně působí na celkovou náladu a pocit štěstí. Psycholog Fritz Strack už v roce 1988 přišel na to, že samotná aktivace obličejových svalů vyvolávajících úsměv může ovlivnit to, jak vtipné pak určité situace či obrázky člověku připadají.

Na výzkum dává nejvíc Amazon, dříve první Volkswagen skončil až pátý

V roce 2012 podobná studie potvrdila, že uměle rozesmávaní lidé – mezi vyceněnými zuby drželi tyčku, což vedlo k aktivaci obličejových svalů – měli statisticky nižší tep při vykonávání vybraných úkonů po stresové zátěži. Podle Ilhana je opravdu možné, že předstíraný úsměv může příznivě ovlivnit celkovou náladu a hladinu stresu.

Web ScienceAlert však připomněl studii z roku 1994 zaměřenou na následky nucení k pozitivnímu myšlení. Prokazovala souvislost citového přetěžování pacientů s jejich následnou neschopností vyrovnat se s realitou a připravit se na budoucí vývoj. V roce 1997 další studie varovala před rizikem plynoucím ze situací, kdy psychicky zdravou emoci, jako je třeba zármutek, překrývá falešná radost. Může to vést k psychologickým dysfunkcím.

Ilhan nyní své chytré zrcadlo prodává za dva až tři tisíce dolarů a doufá, že se časem propracuje mezi dodavatele na specializované kliniky.

Bakterie disponují „hmatovým smyslem,“ zjistili vědci z univerzity v Basileji

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!