Sondy Voyager už jsou čtyřicet let na cestě. Nesou důkazy o lidském životě | E15.cz

Sondy Voyager už jsou čtyřicet let na cestě. Nesou důkazy o lidském životě

18. srpna 2017 • 14:00
Marek Schwarzmann
V neděli 20. srpna uplynou čtyři dekády od startu mise sondy Voyager 2. Ta mimo jiné jako jediná v historii lidstva v průběhu své mise navštívila orbity hned čtyř planet. Dva týdny poté, 5. září, oslaví stejné výročí sonda Voyager 1, která je aktuálně jediným fungujícím lidským výtvorem, který překonal hranice Sluneční soustavy.

Lidstvo od padesátých let minulého století, o kterých historici referují jakožto o počátku kosmického věku, vyslalo do vesmíru kolem čtyř stovek sond zkoumajících Měsíc, Slunce, planety slunečního systému či jejich měsíce nebo prolétající komety. Mezi zvučnými jmény jako Pioneer, Sputnik, Viking či z posledních let Rosetta však vyniká jedno, s nímž je spojeno nejvíce „nej“, kterých kdy jakákoliv mise sond dosáhla: Voyager.

Dvě identické sondy amerického vesmírného programu Mariner vznikly původně jako planetární: vědci počítali, že s nimi dosáhnou k planetám vnějšího slunečního systému, které do té doby zůstávaly nenavštívené. Při letu Voyageru 2 bylo navíc využito gravitačních manévrů využívajících výjimečné postavení planet, které nastává jednou za zhruba 120 let. Sonda letěla pomaleji než její „bratr“ Voyager 1, mohla ale odeslat více experimentálních dat a snímků, kterých bylo napočítáno více než 34 tisíc.

Až na hranice

Původně se předpokládalo, že Voyagery „dožijí“ po ukončení návštěvy cílových planet. V2 se dostal dle plánu k Jupiteru (červenec 1979) a Saturnu (srpen 1981), později ale bylo rozhodnuto o návštěvě Uranu (leden 1986) a Neptunu (srpen 1989).

Devět gigantů, kteří brázdí moře: od obří jachty po největší nákladní loď světa

Poslední úprava cíle mise V2 pak zněla takřka fantaskně: opustit sluneční systém.
To se zatím podařilo jen Voyageru 1, který měl „rychlejší“ trasu, u níž bylo cíle dosaženo v roce 2013. Už od června 2012 však sonda detekovala zvýšené množství nabitých částic, což naznačovalo, že se dostala ze zóny vlivu Slunce do mezihvězdného prostoru, kde má kosmické záření vyšší sílu.

Aktuálně je V1 vzdálen od Země 139,4 astronomické jednotky (20,8 miliardy kilometrů) a pohybuje se předpokládanou relativní rychlostí vůči Slunci kolem 17 kilometrů za sekundu; světlu přitom trvá 19 hodin a 17 minut, než od něj dorazí k Zemi. Voyager 2 zatím od Země vzdálen 114,45 astronomické jednotky, tedy 17,122 miliardy kilometrů. V2 má stejně jako V1 potvrzenou únikovou rychlost, tudíž je jisté, že sluneční soustavu opustí a nikdy se do ní nevrátí.

Američané odtajnili dosud neviděné záběry jaderných výbuchů. Podívejte se na ně

Vědci očekávají, že radioizotopové termoelektrické generátory obou sond by mohly fungovat ještě v roce 2020. Astronomové předpokládají, že V2 by zhruba za 50 tisíc let měl ve vzdálenosti 4,22 světelného roku minout hvězdu Proxima Centauri. U V1 předpokládají, že by zhruba za 40 tisíc let měl proletět asi 1,6 světelného roku od hvězdy Gliese 445, za několik desítek milionů let by mohl dokonce opustit Mléčnou dráhu.

Poselství

Dvojice sond Voyager nese identickou nahrávku série pozdravů v pětapadesáti jazycích, zvuků, písní – včetně slavné „Johnny B. Goode“ od Chucka Berryho – a 115 analogových obrazů vybraných jako ukázka diverzity pozemského života. V případě, že budou někdy někým či něčím inteligentním nalezeny, mají sloužit jako časová kapsle prokazující existenci lidstva.

Ani jeden z Voyagerů nesměřuje „přesně“ k nějaké jiné hvězdě. „V průběhu přípravy misí Voyager jsme počítali s tím, že publikum těchto zpráv bude dvojí: ti, kteří při jejím vzniku obývali Zemi, a ti, kteří pobývají na planetách dalekých hvězd,“ popsala ve své knize Murmurs of Earth Linda Salzman Saganová. Právě její manžel, jeden z hlavních iniciátorů myšlenky vyslání zvukového pozdravu ke hvězdám Carl Sagan, pak předsedal komisi, která veškeré informace pořizovala a třídila. Celý projekt byl tehdy netradičně veřejně diskutován a setkal s pozitivním přijetím.

Američané odtajnili dosud neviděné záběry jaderných výbuchů. Podívejte se na ně

Známý popularizátor přírodních věd, astrofyzik, astronom a zastánce teorie existence mimozemského života Sagan už tehdy měl s tvorbou „mimozemských“ pozdravů zkušenosti: on a jeho žena během jara 1972 vytvořili zlatou plaketu zobrazující člověka a relativní polohu slunečního systému vůči středu Galaxie pro sondy Pioneer 10 a 11. Zlatá deska na Voyagerech tak byla vyvrcholením éry snah o teoretický kontakt s inteligentním mimozemským životem.

Přání k narozeninám

Sonda Voyager 1 by měla ke svému kulatému výročí startu 5. září obdržet od pozemšťanů ze sluneční soustavy netradiční dárek: rádiově odvysílaná blahopřání. Co přesně budou obsahovat? To NASA ještě momentálně vybírá, půjde nicméně o sadu krátkých šedesátiznakových sdělení, která mohla široká veřejnost navrhovat prostřednictvím řady sociálních médií. Aktuálně probíhá jejich výběr a o odeslaných finalistech se brzy začne hlasovat.

Voyagerovské unikáty
Planetární:
První stroj, který proletěl kolem čtveřice planet vnějšího solárního systému (V2)
První stroj, který proletěl kolem čtveřice různých planet (V2)
První stroj, který doletěl k Uranu a Neptunu (V2)
První stroj, který vyfotil prstence kolem Jupiteru, Uranu a Neptunu (V2)
První stroj, který objevil aktivní vulkány mimo Zemi – na Jupiterově měsíci Io (V1)
První stroj, který zaznamenal blesk mimo Zemi – na Jupiteru (V1)
První stroj, který našel stopy existence oceánu mimo Zemi (V1 a V2)
První stroj, který detekoval na dusík bohatou atmosféru mimo Zemi – na Saturnově měsíci Titanu (V1)
Astronomické:
První stroj, který opustil heliosféru a vstoupil do mezihvězdného prostoru (V1)
První stroj, který změřil plnou intenzitu kosmického záření v mezihvězdném prostoru – atomy pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla (V1)
První stroj, který změřil a potvrdil existenci takzvaného hraničního šoku: zpomalení solárního větru pod nadzvukovou rychlost na okraji heliosféry (V2)
Konstrukční:
První stroj, který byl vybaven silným radiačním odštítěním. Stejné standardy se ke konstrukci vesmírných sond využívají dodnes (V1 a V2)
První stroj, který je chráněn proti externím elektrostatickým výbojům (V1 a V2)
První stroj, který je vybaven autonomním systémem pro detekci chyb a jejich opravu (V1 a V2)
První stroj, který využil takzvaný Reed-Solomonův kód pro komprimaci dat. Algoritmus redukuje chyby při vysílání informací na velké vzdálenosti a je široce využíván dodnes (V1 a V2)
Nejdéle operující vesmírná loď v historii (V2)
Nejvzdálenější vesmírná loď od Slunce (V1)

Krása rozkladu. Smíchovské nádraží skrývá pozapomenutý protiatomový kryt, podívejte se
Američané odtajnili dosud neviděné záběry jaderných výbuchů. Podívejte se na ně
Takhle se jezdí po transsibiřské magistrále. Podívejte se, co lze zažít na nejdelší železnici světa
Co vidí strojvedoucí na trase Posázavského pacifiku? Prohlédněte si krásy slavné krajiny
V Bosně se sešli muslimové, židé a křesťané a shodli se: nerozděluje nás víra, ale politici
OBRAZEM: Sparta přišla o desítky milionů z pohárů, radují se Srbové. Nahlédněte do kotle Bělehradu

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!