Pokrok ve špionáži: Budoucí výzvědné satelity budou mít miniaturní rozměry | E15.cz

Pokrok ve špionáži: Budoucí výzvědné satelity budou mít miniaturní rozměry

Stanislav Mihulka - VTM.cz

Mohutné teleskopy nahradí malé, lehké a chytré technologie. Budoucí špionážní satelity by se mohly ve vesmíru rozkládat jako pozoruhodné vesmírné origami. Tyto satelity budou sbírat data velkými plochami tenkých a velmi lehkých senzorů.

 

Dnešní výzvědné satelity jsou vybavené masivní optikou, díky které se řadí, pro mnohé překvapivě, mezi největší a také nejdražší objekty na oběžné dráze. Jejich éra se ale zřejmě chýlí ke konci.

Mohutné teleskopy nahradí malé, lehké a chytré technologie. Budoucí špionážní satelity by se mohly ve vesmíru rozkládat, jako pozoruhodné vesmírné origami, a pak sbírat data velkými plochami tenkých a velmi lehkých senzorů. Mikročipy citlivé na světlo by měly zařídit skvělé snímky z oběžné dráhy za mnohem nižší rozpočet.

Oči na obloze: Kolik družic právě funguje na oběžné dráze?

Společnost Lockheed Martin nedávno zveřejnila první ilustrace technologie experimentálního programu SPIDER (Segmented Planar Imaging Detector for Electro-optical Reconnaissance). Jednoduše řečeno, technologie SPIDER, kterou samozřejmě financují američtí vojenští vývojáři DARPA, je vlastně teleskop na čipu. Snímky přitom pořizuje způsobem, který je velice odlišný od klasických teleskopů.

Tradiční teleskopy, jako je třeba americký civilní Hubble Space Telescope anebo vojenský KH-11 Kennen, přezdívaný Key Hole, který má teď hodně práce nad Severní Koreou, fungují na stejném principu jako lidské oko. Světlo při pozorování teleskopy i okem prochází optickými čočkami, a pak dopadne na detektory, které změří intenzitu dopadajícího světla.

720p 360p
Shrinking the Telescope - The Future of Optical Technology

Aby takové zařízení získalo kvalitní snímek, tak detektory musí být dostatečně vzdálené od čoček, a všechno musí být perfektně nastavené. U vesmírných teleskopů se tohle všechno zařizuje velmi obtížně a stojí to spoustu peněz, v řádu několika miliard dolarů na jeden takový teleskop.

SPIDER, tedy teleskop na čipu, funguje úplně jinak. Nedetekuje intenzitu světelného záření, ale vlnovou délku a amplitudu záření. Počítač pak z takto získaných dat vytěží požadovaný snímek. Tento postup ve svém důsledku odstraní většinu potřebných rozměrů vesmírných teleskopů, jejich nároků na energii, a také jejich složitosti, která je nezbytná pro zařízení vytvořené podle oka.

Vesmírná čerpací stanice pro satelity už brzo nebude sci-fi. Obsluhovat na ní budou roboti

Mikročipy s teleskopy SPIDER jsou teprve v experimentální fázi vývoje. Jejich snímky zatím nejsou bůhví jak oslnivé. Je ale důležité, že technologie SPIDER funguje, a že má slušný potenciál se rozvíjet. Vědci na to ostatně už intenzivně pracují. Brzy se můžeme dočkat prvních „lehkých“ špionážních satelitů, které budou s teleskopy na čipu zjišťovat, co se kde zajímavého děje na povrchu planety.

Na vynášení takových satelitů by si mohli udělat jméno startupy vesmírných technologií, jako jsou například novozélandští Rocket Labs. Ti hodlají vynášet malé a lehké náklady na nízké oběžné dráhy za zhruba 5 milionů dolarů na jeden start.

Autor: Stanislav Mihulka - VTM.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!