Nejzdravější cévy na světě mají indiáni z Amazonie | E15.cz

Nejzdravější cévy na světě mají indiáni z Amazonie

Jaroslav Petr - VTM.cz

Indiáni jihoamerického kmene Tsimane se dožívají vysokého věku bez nejmenších známek aterosklerózy. Osmdesátiletý indián z Amazonie má cévy v lepším stavu než padesátiletý obyvatel Spojených států. Ve věku nad 75 let hrozí kardiovaskulární onemocnění jen každému dvanáctému indiánovi.

 

Lékaři zatím na světě nenarazili na lidi, kteří by měli zdravější cévy než indiáni kmene Tsimane z Amazonie. Tito lidé se živí lovem zvěře a ryb, sběrem pralesních plodů, pěstováním rýže, manioku, kukuřice a banánů. Jejich jídelníček tvoří z více než 70% glycidy s vysokým obsahem vlákniny.

Na bílkoviny připadá ve stravě Tsimanů jen 14%. Většinu jich získají konzumací zvěřiny. Stejný podíl – tedy 14% - připadá ve stravě Tsimanů i na tuky. Kouření holdují jen výjimečně a vedou vysoce aktivní život. Zatímco my prosedíme více než polovinu dne, Tsimanové se za celý den nezastaví a vsedě tráví jen desetinu času, po který jsou vzhůru.

Nová potenciální vakcína proti malárii má v klinických testech až 100% účinnost

Tým amerických lékařů vedený Hillardem Kaplanem z University of New Mexico navštívil v letech 2014 a 2015 v Amazonii celkem 85 tsimanských vesnic a vyšetřil tu více než 700 lidí ve věku od 40 do 94 roků. Vědci pátrali u indiánů po známkách aterosklerózy koronárních tepen. Všem dobrovolníkům z řad Tsimanů také měřili krevní tlak, hladiny cholesterolu a glukózy v krvi a sledovali u nich známky zánětlivých reakcí v tkáních. Zjistili, že střednímu či vysokému riziku kardiovaskulárních onemocnění čelí jen 3% indiánů.

Pokud se podívali jen na Tsimany, kteří už překročili věk 75 roků, pak střednímu či vysokému riziku kardiovaskulárních chorob čelilo pouhých 8%. Na světě není populace, u které by lékaři zaznamenali tak skvělé zdraví oběhového systému.

3D tisk ze živých buněk: Umělé cévy vypadají jako živá tkáň

Pro srovnání, z obyvatel Spojených států ve věku nad 45 let čelí střednímu či vysokému riziku kardiovaskulárních onemocnění plná polovina. Zajímavé je, že polovina Tsimanů vykazuje projevy probíhajících zánětlivých reakcí. Ty jsou obecně dávány do souvislosti se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. V případě Tsimanů jde ale zřejmě o důsledek nejrůznějších infekcí, kterými tito lidé trpí.

Autoři studie publikované v předním lékařském časopise The Lancet jsou přesvědčeni, že Tsimanové nevděčí za své vynikající zdraví oběhového systému dědičným vlohám ale životnímu stylu. Svědčí o tom fakt, že jak Tsimanové pod vlivem moderní civilizace rychle opouštějí životní styl svých předků, rostou jim nezadržitelně hladiny cholesterolu v krvi.

Překonáme odolnost vůči antibiotikům brutální silou?

„V posledních pěti letech byly v kraji postaveny nové silnice a u kánoí se začaly používat lodní motory. Lidem se tak usnadnil přístup na trhy v blízkých městech a začali konzumovat mnohem více cukru a tuků. Životní styl Tsimanů včetně jejich jídelníčku se velmi rychle mění k horšímu,“ konstatuje člen výzkumného týmu Ben Trumble.

Pro lékaře jsou Tsimanové důkazem, že se člověk může dožít vysokého věku bez známek aterosklerózy. Musí ale dodržovat poměrně přísné zásady zdravého životního stylu. Obyvatelé Evropy se mu na hony vzdálili už před dlouhými tisíciletími. Názorně to dokazuje vyšetření pravěkého horala, který zahynul na alpském ledovci před 5 300 roky a jehož tělo se dochovalo dokonale zakonzervované ledem až do dnešních dnů. Pětačtyřicetiletý muž měl na tepnách neklamné příznaky aterosklerózy a ve vyšším věku by čelil poměrně vysokému riziku infarktu.

Autor: Jaroslav Petr - VTM.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!