NASA se chystá vytvořit nejchladnější místo ve vesmíru | E15.cz

NASA se chystá vytvořit nejchladnější místo ve vesmíru

NASA se chystá vytvořit nejchladnější místo ve vesmíru
7. března 2017 • 20:00

V létě letošního roku se na palubu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) podívá nový experiment s názvem CAL (z anglického Cold Atom Laboratory). Zhruba jako malá mikrovlnka velký aparát se pokusí za pomoci laserů, vakuové komory a elektromagnetu téměř znehybnit plynové částice. Odebráním co největšího množství jejich kvantové energie vědci doufají, že se dostanou až k hranici absolutní nuly, přesněji zhruba miliardtinu stupně nad ní. Pro představu, hluboký vesmír je oproti tomu 100milionkrát teplejší. 

„Studium těchto super-podchlazených atomů může změnit naše chápání hmoty a fundamentálních vlastností gravitace,“ vysvětlil význam projektu CAL jeho vedoucí Robert Thompson z laboratoří NASA JPL. Vědci rovněž doufají, že v případě úspěšného provedení experimentu dostanou odpovědi také na otázky kolem temné energie a možná i důkaz její teoretizované existence.

Vědci chtějí extrémním prochlazením atomy donutit vytvořit takzvaný Boseho-Einsteinův kondenzát. V tomto stavu přestávají pro hmotu platit fyzikální pravidla a naopak začínají být patrné kvantové jevy, a to na makromolekulární úrovni. Hmota by se měla začít chovat méně jako hmota a více jako vlny – atomy se začnou řetězit a ve zvláštních vzorcích vlnit.

Boseho-Einsteinův kondenzát nebyl nikdy vytvořen v mikrogravitaci vesmíru. Na Zemi jsou projevy jeho zvláštních vlastností vždy narušeny tahem gravitace – výše zmíněné vlnění je tedy vždy pozorovatelné maximálně na zlomek sekundy. Vědci věří, že díky neustálé přítomnosti volného pádu na ISS by tak mohlo dojít k pozorování „vlnového“ stavu kondenzátu po dobu pěti až deseti sekund.

Život na Zemi bujel o stovky milionů let dříve, než se myslelo - a mohl i na Marsu

Jako možný efekt či využití nového poznání vědci teoretizují třeba chování superkapaliny za teplot blízkých absolutní nule: „Pokud byste takto podchlazenou supertekutinu rozvířili ve sklenici, vířila by věčně – neměla by totiž jakoukoliv viskozitu, která by rozptýlila kinetickou energii,“ vysvětlila manažerka projektu CAL Anita Sengupta. Pokud podle ní tyto vlastnosti správně využijeme, mohli bychom stát na pokraji nových objevů a vylepšení třeba co se týče větší efektivity při přenosu energie.

Na experimentu CAL bude pracovat celkem pět výzkumných týmů, jeden z nich přitom povede Eric Cornell z University of Colorado. Právě Cornell jako první na světě vytvořil v laboratorních podmínkách v roce 1995 první Boseho-Einsteinův kondenzát a za svoji práci následně v roce 2001 spoluobdržel Nobelovu cenu za fyziku.

Nacházíme se v nejnebezpečnějším okamžiku ve vývoji lidstva, varuje Hawking

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!