Malá ale šikovná. Co vše umí nová česká družice? | E15.cz

Malá ale šikovná. Co vše umí nová česká družice?

Petr Kubala - VTM.cz

Do vesmíru se po 14 letech vydala česká družice. VZLUSAT-1 je nanosatelitem typu CubeSat. Bude testovat nové technologie, na palubě jsou tři vědecké přístroje.

 

Před měsícem zaburácely motory indické rakety PSLV, která do vesmíru mimo jiné vynesla na tři desítky menších družic. Na palubě byla slovenská amatérská družice skCUBE a také česká družice VZLUSAT-1.

VZLUSAT-1 je společným dílem několika institucí a soukromých firem. Koordinátorem projektu je Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ), kde projekt vede Vladimír Dániel, Ph.D.

Družice VZLUSAT-1 je typický CubeSat. Velmi populární koncept vznikl na konci 90. let minulého století na amerických univerzitách.

CubeSaty jsou malé družice ve tvaru krychličky o velikosti 10x10 cm. Velikost družice ale může být větší – krychličky lze spojovat do větších celků.

Povedené vozítko: Koncepční rover NASA vypadá jako Batmobil

VZLUSAT-1 je typ 2U, což znamená, že se skládá ze dvou krychlí a její velikost v „zabaleném“ stavu je 10x10x20 cm. Ve vesmíru se ale vyklopí antény, solární panely a především vysune rentgenová optika, takže velikost družice je 10x10x35 cm. Hmotnost je 2 kg, což ji řadí do kategorie nanosatelitů.

Tři experimenty

Přestože družice není příliš velká, na její palubě najdeme hned tři experimenty. Propojení vědecké a soukromé sféry v tomto případě není překvapivé. Hlavním cílem družice je testování nových technologií.

Jedním z velkých problémů pilotovaných kosmických letů je radiace. Nebezpečná bude zejména při letu na Mars nebo na povrchu Měsíce. Na palubě VZLUSAT-1 je testován kompozitní materiál, který má kosmickou radiaci odstínit. Za jeho vývojem stojí kunovická společnost 5M.

Účinnost stínění se měří pomoci senzorů umístěných na různých částech kompozitního krytu. Neměří se pouze úroveň záření, ale také teploty nebo uvolňování molekul vodní páry z pryskyřic kompozitního materiálu.

Jupiter byl prohlášen za nejstarší planetu ve Sluneční soustavě

Druhým experimentem je rentgenový dalekohled, který se skládá z optického širokoúhlého systému typu račí oko. Dalekohled pořídí několik snímků Slunce a pomůže při dalším vývoji většího rentgenového dalekohledu. Jeho úkolem by mohlo být předpovídání kosmického počasí (pozorování slunečních erupcí), výzkum rentgenových záblesků ve vzdáleném vesmíru nebo také výzkum blesků z oběžné dráhy.

Třetím experimentem se Česká republika zapojuje do mezinárodního projektu QB50. Jedním z jeho cílů je výzkum termosféry ve výškách 200 až 380 km. Slouží k tomu tři vědecké přístroje, které jsou umisťovány na CubeSaty z různých zemí Evropy ale také Jižní Afriky, USA nebo Austrálie. VZLUSAT-1 má na palubě přístroj FIPEX k měření koncentrace kyslíku v atmosféře.

Komunikaci s družicí zajišťuje pozemní stanice na budově Západočeské univerzity v Plzni. Po dosažené oběžné dráhy se s družicí podařilo navázat spojení a podle prvotních dat je na palubě vše v nejlepším pořádku.

VZLUSAT-1 se pohybuje po oběžné dráze ve výšce 500 km. Její aktuální pozici můžete sledovat na pilsencube.zcu.cz

Česká stopa je stále až 18 000 km od Země

VZLUSAT-1 není první českou družicí. Po pěti československých a českých družicích Magion byla v roce 2003 vypuštěna družice MIMOSA.

Evropa zahájila stavbu extrémně velkého dalekohledu

Magiony už sice nefungují, ale některé se stále pohybují okolo Země. K jejich sledování můžete využít například stránku stuffin.space, na které naleznete pozice družic i kosmického smetí.

Magion 5 se na své protáhlé dráze dostává více než 18 tisíc km od Země. Jeden oběh mu trvá téměř 6 hodin.

Autor: Petr Kubala - VTM.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!