Vědci rozluštili zatím nejstarší genom člověka. Žil před 45 tisíci lety | E15.cz

Vědci rozluštili zatím nejstarší genom člověka. Žil před 45 tisíci lety

Vědci rozluštili zatím nejstarší genom člověka. Žil před 45 tisíci lety
neandrtálci, rekonstrukce vzhledu
• 
ZDROJ: UNiesert a Frank Vincentz

ČTK, msc

Německým vědcům z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka se podařilo rozluštit genom člověka, který žil před 45 tisíci lety. Doposud nejstarší dekódovaný lidský genom byl o více než 20 tisíc let mladší, jde tedy o vůbec nejstarší lidský genetický kód, který byl kdy dešifrován. Výzkumníkům nález pomohl zpřesnit období, v němž se zkřížil člověk neandertálského typu s člověkem moderního typu.

Vzorky, s nimiž výzkumníci pracovali, pocházejí ze stehenní kosti muže, který žil před 45 tisíci lety v oblasti Sibiře, nedaleko dnešní osady Usť-Išim. Jedná se o nejstaršího člověka moderního typu, jehož pozůstatky se dochovaly mimo Afriku a Blízký východ.

„Stehenní kost dotyčného muže poskytla množství genetických informací srovnatelné s tím, co víme o současných lidech,“ uvedla Janet Kelsoová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku. „Nyní máme představu o příbuznosti lidí žijících před 45 tisíci lety a lidí současných,“ dodala.

Na studii zveřejněnou v nejnovějším vydání časopisu Nature upozornil list The Washington Post.

Procenta genetické informace neandrtálců se v nálezu nelišila od těch dnešních

Kelsoová se svými kolegy mimo jiné porovnávala, kolik procent DNA neandertálců obsahuje genom muže žijícího před 45 tisíci lety u Usť-Išimu a genom současných lidí, aby dokázala přesněji určit, kdy se naši přímí předkové a neandertálci zkřížili.

Homo sapiens neanderthalensis žil v Evropě a v západních oblastech Asie asi před 300 tisíci lety až do svého vymizení na Iberském poloostrově před 28 tisíci lety. Člověk moderního typu pochází podle dnes nejpřijímanějších teorií z Afriky, kde vznikl před necelými 200 tisíci lety, a posléze se přemístil i do Evropy. Odhady doby křížení byly doposud velmi vágní, uvádělo se období před 37 tisíci až 86 tisíci lety.

Odborníci z lipského ústavu zjistili, že procento genetické informace neandertálského původu u dnešních lidí a člověka od Usť-Išimu je prakticky stejné. To podle expertů naznačuje, že ke křížení došlo předtím, než žil člověk, jemuž patřily zkoumané pozůstatky.

Upřesněno: Neandrtálci se s moderními lidmi zkřížili před 50 až 60 tisíci let

Vzhledem k tomu, že se ale usťišimský člověk narodil podstatně blíž době genetického prolínání, mohli Kelsoová a její kolegové vyčíst z jeho DNA přesnější časový rámec. Lidé moderního typu a neandertálci se podle nich zkřížili 7000 až 13000 let před tím, než se objevil člověk od Usť-Išimu, tedy před 50 tisíci až 60 tisíci roky.

Možná nejzajímavější na celé studii je ale lokalita, kde byly pozůstatky dotyčného muže odhaleny. Kelsoová připomněla, že již dříve byly v této sibiřské oblasti nalezeny nástroje z období, kdy žil muž od Usť-Išimu a které jsou podle všeho lidským výtvorem - toto je ale zřejmě první přímý důkaz toho, že zdejší oblast před 45.000 lety obývali moderní lidé.

Kompletní lidský genom přečtený za pouhých 50 hodin

Genetická mapa nemocí odhaluje zajímavé vazby

Autor: ČTK, msc
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!