Úspěch. Modul Orion se bezpečně vrátil na Zemi | E15.cz

Úspěch. Modul Orion se bezpečně vrátil na Zemi

ČTK

,

msc

Americkému Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) se v pátek na druhý pokus podařilo vyslat do vesmíru modul Orion, který se po 4,5 hodinové misi úspěšně vrátil zpět na Zem. Podle mnohých expertů lze hovořit o nové éře dobývání vesmíru, naděje se obzvláště upínají k možnému letu na Mars.

Po čtvrtečních pěti neúspěšných odpočtech vyšel páteční start vesmírné lodi hned napoprvé. „Všechny systémy běží, hned po startu jsme nasbírali velmi pozitivní data,“ uvedl ředitel programu Orion Mark Geyer.

Modul Orion je určen pro cestu lidské posádky za hranice oběžné dráhy Země - k Měsíci, Marsu a dál. Let potrvá asi 4,5 hodiny, po jeho dobu bude 1200 čidel v lodi snímat data o teplotě, přetížení vibracích a dalších jevech, které by mohly ohrozit životní podmínky pro budoucí posádku v průběhu startu a návratu do atmosféry.

17:40 - Dva z pěti airbagů na modulu se nenafoukly, jeden jen napůl. I přes tuto menší komplikaci modul plove tak, jak má

17:29 - Modul měkce přistál na hladině Pacifiku

Orion ve vlnách, pohled z jednoho vrtulníků US NAVYOrion ve vlnách, pohled z jednoho vrtulníků US NAVYAutor: NASA
Orion ve vlnách, pohled z jednoho vrtulníků US NAVY. Modul nafoukl jen tři z pěti airbagů

17:26 - Hlavní padák vystřelen

Orion, návrat do atmosféryOrion, návrat do atmosféryAutor: NASA
Pohled na tři hlavní padáky modulu Orion při sestupu do Pacifiku z bezpilotního dronu Ikhana

17:25 - První padáky vystřeleny, 5 minut do dopadu

17:22 - Letová kontrola opět navázala kontakt s Orionem. Všechny systémy se zdají být v pořádku. Aktuální přetížení: 3G

17:19 - Orion v kouli žhavého plasmatu vstoupil do atmosféry. Jeho tepelné štíty jsou vystaveny teplotám přes 2200 stupňů Celsia. Letová kontrola na chvíli ztratila kontakt s modulem (plasma ruší signál). Titanový skelet tepelného štítu obsahuje přes 330 tisíc uhlíkových „buněk“. Štít se zahřeje zhruba na 80 procent teploty, které bude čelit při návratu z cesty k Měsíci

17:13 - Orion je už jen 400 mil nad Zemí a dále klesá

17:04 - Do přistání zbývá zhruba 20-25 minut

17:03 - Modul zažehl manévrovací trysky a natočil se do správného úhlu potřebného pro sestup do atmosféry

Orion, vizualizace sestupuOrion, vizualizace sestupuAutor: NASA
Orion, vizualizace sestupu

16:46 - Orion opět prolétá Van Alenovými pásy

16:45 - Přistávací modul vstoupí do atmosféry rychlostí kolem 20 tisíc mil za hodinu (32,1 tisíc kilometrů za hodinu)

Na brzdění modulu se bude podílet celkem 11 speciálních padáků

16:30 - Přistávací (posádkový) modul se úspěšně oddělil od servisního modulu a druhého stupně rakety Delta IV

16:15 - Orion nyní zahájil příkrý sestup k Zemi. Pokud by na palubě byla posádka, při vstupu do atmosféry by byla vystavena přetížení 8,2G (více než osminásobek gravitace). Běžný řízený sestup modulů s posádkou však zpravidla dosahuje maximálního přetížení 4,5G

16:11 - Orion dosáhl maximální výšky 3604 mil nad Zemí

16:08 - Orion se dostal do výšky, v níž byli naposledy astronauti z mise Apollo 17 takřka přesně před 42 lety

16:01 - Všechna data, která Orion odeslal, jsou průběžně analyzována. Údaje jsou zatím v rámci očekávaných limit

Země z výšky přes 3500 mil, snímek z letu lodi OrionZemě z výšky přes 3500 mil, snímek z letu lodi OrionAutor: NASA
Pohled na Zemi z takovéto výšky se naposledy naskytl astronautům mise Apollo 17 (před 42 lety!)

15:36 - Orion již posílá záběry na Zemi zpoza Van Alenových pásů

15:34 - První pilotovaný let Orionu povede na orbitu Měsíce

Průběh letu bedlivě sledují i astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici

15:18 - Orion vletěl do Van Alenových pásů, palubní kamery jsou vypnuty

Námořnictvo v Pacifiku je již v pohotovosti a má své muže ve člunech

Orion by v jejich oblasti měl „žbluňknout“ zhruba za dvě hodiny

15:11 - Na palubě Orionu je také monitor externí radiace, který snímá intenzitu vesmírné radiace. Vědce samozřejmě nejvíce zajímají data ze zhruba patnáctiminutového průletu oblastí Van Alenových pásů

15:07 - Loď úspěšně dokočila zážeh. Zhruba za hodinu dosáhne maximální výšky nad Zemí, následně zahájí sestup do atmosféry Země. Letová kontrola čeká brzké přerušení kontaktu s lodí způsobené průletem radiační zónou

Orion je jako „skládačka“: Vědci mohou upravovat a měnit jeho jednotlivé části podle toho, na jaké misi zrovna je (resp. bude). Detaily vysvětluje Nujoud Merancy

15:01 - Necelé dvě hodiny od startu Orion dokončil první oběh kolem Země a podruhé úspěšně zažehl motory, díky čemuž zamířil k prvnímu průletu Van Alenovými pásy. Zážeh potrvá čtyři minuty

14:55 - Pět minut do zážehu motorů, který Orion vynese do výšky 3609 mil (5808 kilometrů), zhruba 14x výš, než je umístěna Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

14:49 - NASA poprvé poskytla živý prostřih z kamery umístěné na dronu letícím nad Pacifikem, kde by měl za zhruba tři hodiny přistát modul Orion. V oblasti ještě nevyšlo slunce

14:36 - Orion je již hodinu a půl na své první misi. Vše probíhá bez komplikací, letová kontrola přijímá stabilní datový tok ze všech čidel. Vše jde prý tak dobře, že letová kontrola „nemá skoro co na práci“.

14:20 Orion letí nad Pacifikem, druhý 4,5 minutový zážeh nastane za 45 minut. Loď vynese do hlubokého vesmíru skrz Van Alenovy pásy - takzvanou zónu smrti, v níž budou otestovány radiační štíty lodi

Ředitel letového provozu Mike Sarafin kontroluje telemetrii

13:59 - Úkol pro celou generaci - dostat se na Mars. I tak se dá nazvat nová éra dobývání kosmu. Orion je prostředek, který by první kosmonauty měl dopravit k Rudé planetě. Pro bezpečný sestup nákladních modulů nicméně NASA již v průběhu léta otestovala "létající talíř"

13:48 - Orion zahájil plánovanou mírnou rotaci na své první (nižší) orbitě, první oběh kolem Země běží podle plánů

Start vesmírné lodi OrionStart vesmírné lodi OrionAutor: NASA

13:45 - NASA nyní na živém streamu opakuje prostřihy ze startu, mnoho lidí si totiž na Twitteru stěžuje, že živý přenos těsně před zážehem motorů „spadl“…

13:27 - „Všechny systémy běží, hned po startu jsme nasbírali velmi pozitívní data a za hodinu a půl iniciujeme druhý zážeh motorů, který Orion vyžene na druhou, velmi vysokou orbitu 3600 mil,“ uvedl ředitel programu Orion Mark Geyer

Záznam startu vesmírné lodi Orion

13:20 Orion posílá stabilní a čisté videozáběry z orbity kolem Země

13:15 - Orion nyní letí rychlostí 15 tisíc mil za hodinu

Kudy a kam Orion letí

13:11 - Letová kontrola: „Vše jde extrémně dobře a podle plánu“

13:09 Loď je na orbitě, pomocné rakety se úspěšně oddělily

13:05 - Úspěšně odstartováno!

12:53 - Start je stanoven na 13:05, povětrnostní podmínky jsou podle meteorologů příznivé, raketa a hlavně palivové ventily podle techniků nevykazují na rozdíl od včerejška žádné problémy


Broadcast live streaming video on Ustream Orion by měl být novým vesmírným dopravním prostředkem Spojených států. Jde navíc o první novou vesmírnou loď vyvinutou v USA za posledních třicet let. Předchozí pilotované lety se odehrávaly s raketoplány v letech 1981 až 2011.

Nejde však jen o pouhou náhradu raketoplánů, jejichž využívání bylo ukončeno v červenci 2011. Od nového modulu se očekává, že umožní nejen návrat člověka na Měsíc, ale také mu umožní realizaci výprav do hlubších částí sluneční soustavy, v prvé řadě na Mars.

raketa Delta IV v mobilním odpalovacím zařízení, na vrcholku modul Orionraketa Delta IV v mobilním odpalovacím zařízení, na vrcholku modul OrionAutor: NASA
Raketa Delta IV v mobilním odpalovacím zařízení, na vrcholku modul Orion

Patnáct miliard na Orion, patnáct miliard na Deltu

Rozvržené finanční náklady programu Orion se pohybují kolem 15 miliard dolarů (přes 330 miliard korun), nejsou do toho ale započítány náklady vývoje a výroby nové nosné rakety, které by měly být přibližně totožné.

S prvním letem s astronauty na palubě se počítá až po roce 2020. Celý komplex Multifunkčního pilotovaného dopravního prostředku (MPCV, Multi-Purpose Crew Vehicle) Orion tvoří tři základní segmenty - modul pro posádku, servisní modul a záchranný systém pro přerušení startu (LAS, Launch abort system).

pomocné tažné motory Delta IVpomocné tažné motory Delta IVAutor: NASA
Pomocné tažné motory Delta IV

Modul posádky o průměru přes pět metrů a délce 3,3 metru je produktem americké firmy Lockheed Martin. Je projektován tak, aby v něm čtyřčlenná posádka přežila 21 dní, pro méně početné osazenstvo může být pobyt delší. Loď však dokáže pojmout až šest astronautů při krátkodobých letech, a pokud bude doplněna obytným modulem, i při dlouhodobých výpravách.

Přispěla i ESA

Servisní modul, který je dílem Evropské vesmírné agentury (ESA) a nachází se pod modulem posádky, zajišťuje životní podmínky na lodi, včetně výroby a uchovávání energie získané slunečními panely, tepelné kontroly a zásobování vodou. Bude rovněž skladovat palivo a vlastním pohonem umožňovat manévrování Orionu v kosmickém prostoru. Pro zkušební let je vybaven potřebným zařízením jen z 55 procent, protože půjde o test bez posádky.

pátá vesmírná loď - Orionpátá vesmírná loď - OrionAutor: NASA
Modul Orion

Systém LAS pro přerušení letu v případě ohrožení, umístěný nad modulem posádky, má zajišťovat bezpečnost lidí. Jeho úkolem je chránit modul s posádkou při startu a stoupání a v případě ohrožení v těchto fázích letu dostat astronauty rychle do bezpečné vzdálenosti od nosné rakety a zajistit jejich přistání s využitím pohonu a padáků modulu.

tepelný štít lodi Oriontepelný štít lodi OrionAutor: NASA
Tepelný štít lodi Orion je největším štítem, jaký kdy byl sestaven

Čtyři a půl hodiny testů a "nervů"

První let má trvat 4,5 hodiny a hlavním cílem je vyzkoušet tepelný štít, který má odolávat i teplotám dosahujícím 2200 stupňů Celsia, brzdící padáky a počítače. Na palubě má být i na 1200 snímačů měřících vibrace, hluk a teplotu.

Prvním bodem testu je podle NASA úspěšný start a doprava na oběžnou dráhu, nejprve 185 až 888 kilometrů nad Zemí. Po prvním ze dvou plánovaných obletů planety pak loď pomocí pohonu servisního modulu vystoupá až na maximální výšku 5808 kilometrů. Pro srovnání, Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) se pohybuje na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 420 kilometrů.

práce a poslední kontroly na posádkovém modulu lodi Orionpráce a poslední kontroly na posádkovém modulu lodi OrionAutor: NASA
Práce a poslední kontroly na posádkovém modulu lodi Orion

Dalším úkolem je prověřit přesné a bezpečné oddělení ochranných panelů a LAS po určité době stoupání a odhození servisního modulu a ochranného krytu při návratu na Zem. S tím souvisí i ověření tepelné ochrany - při sestupu Orion vletí do atmosféry rychlostí téměř 32 tisíc kilometrů za hodinu a jeho tepelný štít se rozpálí až na 2200 stupňů Celsia.

Hlavně bezpečně přistát

Test také ukáže, jak funguje přistávací systém a následné vyhledání a vyzvednutí modulu z moře. Rychlost Orionu se při sestupu atmosférou postupně zpomalí až na přibližně 480 kilometrů za hodinu. Další zbrzdění, až na 160 kilometrů za hodinu, zajistí do minuty po svém otevření ve výšce 6,7 kilometru dva stabilizační padáky.

skládání Orionu, inženýři montují čtvrtou ochrannou vrstvu modulu Orionskládání Orionu, inženýři montují čtvrtou ochrannou vrstvu modulu OrionAutor: NASA
Inženýři montují čtvrtou ochrannou vrstvu lodi Orion

Po nich se rozevřou tři vodící padáky, které dva kilometry nad mořem vytáhnou tři masivní padáky, s nimiž loď přistane ve vlnách rychlostí menší než 27 kilometrů za hodinu.

Orion při testu vynese na orbitu z floridského mysu Canaveral těžká raketa Delta IV firmy United Launch Alliance (ULA). Pro výpravy vesmírné lodi ale NASA vyvíjí novou nosnou raketu nazvanou Space Launch System (SLS - vesmírný startovací systém), jejíž test s obletem MPCV kolem Měsíce je zatím plánován na konec roku 2017.

Přehled vesmírných lodí Spojených států
Loď Mercury - V únoru 1962 vynesla na oběžnou dráhu prvního Američana Johna Glenna loď Mercury-Atlas 6 (raketa Atlas). Měla kuželovitý tvar o maximálním průměru 1,9 metru, vysoká byla 3,5 metru a pojala jednu osobu a přistávala na vodě. Létala do roku 1963. Loď absolvovala šest pilotovaných letů, z toho čtyři orbitální, v přípravné fázi asi 20 bezpilotních zkušebních letů, v rámci kterých se do vesmíru podívali čtyři primáti. jako nosič lodi se používala raketa Atlas.
Loď Gemini - Uskutečnila deset pilotovaných letů v letech 1965 a 1966. Pojala dva astronauty, měla kuželovitý tvar o maximálním průměru tři metry a měřila 5,7 metrů. Na Zem se vracela jen kabina s astronauty, přistávala na vodu. Kosmické lodi byly vypouštěny raketou Titan 2 GLV. Během programu bylo dosaženo několika prvenství - první americký výstup do vesmíru nebo například první setkání a spojení dvou těles na oběžné dráze.
Loď Apollo - Jejím cílem bylo dostat člověka na Měsíc, což se podařilo v létě 1969 Apollu 11. První pilotovaný let uskutečnila v říjnu 1968 po třech letech bez posádek. Lety Apolla 1, 2 a 3 byly zrušeny kvůli nehodě před prvním zkušebním letem, při níž v lednu 1967 při cvičné simulaci zahynuli tři astronauti. Posádka lodi Apollo 8 se jako první na světě dostala mimo oběžnou dráhu Země a obletěla Měsíc. Loď Apollo byla 11 metrů dlouhá o průměru čtyři metry a tvořil ji velitelský modul, servisní modul a lunární modul, který zůstával na oběžné dráze Měsíce. Pojala tři osoby a vynášela ji raketa Saturn. Do roku 1972 se v ní na Měsíc podívalo 12 astronautů.
Raketoplán - Opakovaně použitelná vesmírná loď, nazývaná také orbiter, byla 56 metrů vysoká, její průměr byl 8,7 metru. „Orbiter“ ve tvaru letadla byl při startu uchycen na vnější nádrži s kapalným vodíkem a kyslíkem, jimiž byly poháněny tři hlavní motory. Po stranách nádrže byly dva pomocné válcovité raketové motory na pevné palivo. Vzlétal podobně jako raketa a na Zemi přistával jako letadlo jen orbiter. Program raketoplánů zahájil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v roce 1972. V roce 1977 provedl několik zkoušek v atmosféře s raketoplánem Enterprise a jako první letěl do vesmíru raketoplán Columbia 12. dubna 1981. Americká kosmická agentura poté vypravila do kosmu další čtyři raketoplány - Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour. Prvně jmenovaný ale v lednu 1986 při startu explodoval a zahynulo sedm astronautů. Znovu létat se začalo až v září 1988 a nešťastný Challenger nahradil v roce 1992 Endeavour. V únoru 2003 ale na raketoplány dopadla další tragédie, když se po návratu do atmosféry rozpadla Columbia a opět zamřela celá sedmičlenná posádka. Lety byly poté sice obnoveny, v červenci 2011 ale program raketoplánů definitivně skončil poslední výpravou Atlantisu. Raketoplány uskutečnily celkem 135 misí, včetně zkušebních letů.
Orion - Nová americká vesmírná loď má být využívána k pilotovaným letům na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na asteroidy, na Měsíc nebo na Mars. První zkušební let bez posádky se uskuteční 4. prosince. S prvním letem Orionu s astronauty na palubě se nepočítá před rokem 2021. Loď připomínající svým tvarem slavné lodi Apollo, které přistály na Měsíci, je dílem americké firmy Lockheed Martin. Orion počítá se čtyřčlennou posádkou, tedy ponese o astronauta více než Apollo. Orion má vynést do vesmíru nosná raketa Delta 4 firmy United Launch Alliance (ULA), později by měl Orion využívat nosnou raketu Space Launch System (SLS), kterou vyvíjí společnosti Boeing. Modul o průměru pět metrů je dlouhý přes osm metrů.

NASA připravila dokument s veškerými informacemi

Jak člověk dobývá vesmír a MarsJak člověk dobývá vesmír a MarsAutor: NASA

Autor: ČTK, msc
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!