Solární letoun Solar Impulse 2 dokončil oblet světa, let trval 500 hodin | E15.cz

Solární letoun Solar Impulse 2 dokončil oblet světa, let trval 500 hodin

26. července 2016 • 09:49
Švýcarský letoun na solární pohon Solar Impulse 2 přistál v Abú Zabí. Úspěšně tak dokončil poslední etapu cesty kolem světa, kterou právě v Abú Zabí zahájil loni v březnu.

Cílem projektu je propagace solární energie, která je jediným zdrojem pohonu letounu. Na povrchu má letoun 17.248 fotovoltaických článků, které s pomocí lithiových baterií dodávají energii čtyřem motorům. Rozpětí křídel je 72 metrů, což je více, než má Boeing 747. Solární stroj ale váží jen 2,3 tuny, tedy asi jako větší osobní automobil.

Letadlo na svůj let kolem světa dlouhý zhruba 40 tisíc kilometrů odstartovalo 9. března 2015 a ve vzduchu strávilo téměř 500 hodin. Nepříznivé počasí však způsobilo, že letoun musel v některých zemích zůstat delší dobu na zemi.

V kabině se střídali Švýcaři Bertrand Piccard a André Borschberg. Za letu bylo překonáno 19 leteckých rekordů, k nimž se řadí nejdelší nepřerušený sólový let. Podnikl ho Borschberg, který letěl z japonské Nagoje na Havaj 118 hodin. Kokpit letadla má velikost zhruba telefonní budky. Piloti si nasazovali kyslíkovou masku a spát mohli vždy jenom po 20 minutách.

Poslední úsek z Káhiry do Abú Zabí, dlouhý 2763 kilometrů, pilotoval Piccard. Cesta mu trvala 48 hodin a nad horkou pouští v Saúdské Arábii se potýkal s velkou turbulencí. „Je to víc než úspěch v dějinách letectví. Solar Impulse se zapsal do historie energie. Jsem si jist, že v příštích deseti letech budou elektrická letadla pro 50 pasažérů dopravovat lidi na krátké a středně dlouhé vzdálenosti,“ sdělil Piccard, když dnes za potlesku přítomných ve čtyři hodiny ráno vystoupil z kabiny na letišti Al-Báttin nedaleko Abú Zabí. Dodal, že technologie použitá v letadle je využitelná také na zemi v každodenním životě a mohou se díky ní až o polovinu snížit emise oxidu uhličitého. Právě tento plyn se považuje za hlavního přispěvatele ke globálnímu oteplování.

Po celou dobu své mise Solar Impulse 2 letěl v nadmořské výšce až 9000 metrů a jeho průměrná rychlost se pohybovala mezi 45 až 90 kilometry v hodině. Letadlo mělo na cestě 16 mezipřistání, včetně Ománu, Indie, Barmy, Číny, Japonska, Spojených států, Španělska a Egypta, napsala agentura Reuters.

Pan Ki-mun: Je to historický den pro celé lidstvo

Hluboký obdiv nad výkonem obou pilotů vyjádřil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. V době, kdy Piccard mířil k Perskému zálivu, vzkázal: „Je to historický den nejenom pro vás, ale pro celé lidstvo“.

Oblet Země měl podle původního plánu trvat jenom pět měsíců s 25 letovými dny. Kromě nepřízně počasí jej zdržely technické problémy. Po pětidenním letu nad Tichým oceánem se zjistilo poškození baterie. Letoun proto zůstal na zemi od loňského července do letošního dubna.

Piccard řekl po přistání, že při obletu nešlo jenom o technologii a o let, ale rovněž o vybudování duševní síly. Prohlásil také, že přistání pro oba piloty není konec, ale pokračování v delší cestě. Spolu s Borschbergem se chtějí věnovat propagaci obnovitelné energie a založit mezinárodní instituci, která bude působit jako poradní orgán vlád. Dalším jejich cílem je hledat nové využití ekologicky čisté energie.

První oblet zeměkoule v letounu na solární pohon trval 500 hodin
- S myšlenkou na letoun poháněný sluneční energií přišel švýcarský vynálezce a vzduchoplavec Bertrand Piccard na podzim 2003, maketu stroje pak veřejnosti představil v červnu 2005 na letecké přehlídce na letišti Le Bourget u Paříže. Skutečný letoun byl hotový o čtyři roky později, kdy jej Piccard ukázal na vojenském letišti nedaleko Curychu. Stroj, nesoucí jméno Solar Impulse, měl rozpětí křídel 63,4 metru (zhruba jako Boeing 747), připraven k letu ale vážil jen dvě tuny.
- Na první dvouhodinový zkušební let se Solar Impulse vydal 7. dubna 2010, o tři měsíce později pak již letoun, který byl díky bateriím schopen létat i v noci, absolvoval 26 hodin dlouhou zatěžkávací zkoušku ve vzduchu. Během roku 2011 s ním Piccard letěl do Paříže či Bruselu, v létě 2012 podnikl dvouměsíční cestu dlouhou přes 6000 kilometrů, při které během několika etap dolétl ze Švýcarska přes Španělsko do Maroka a zpět. V červenci 2013 stroj přeletěl napříč USA. Cesta, rozdělená do pěti částí, mu zabrala také dva měsíce.
- Předloni v dubnu Piccard a jeho kolega André Borschberg představili vylepšený Solar Impulse 2, přichystaný na oblet zeměkoule. V porovnání s předchůdcem je mírně větší (rozpětí křídel je 71,9 metru) a také o necelé půl tuny těžší. První zkušební let vykonal stroj v červnu 2014, loni v březnu se pak vydal na cestu kolem světa, rozdělenou do 17 etap. Zahájil ji 9. března přeletem z Abú Zabí do Ománu, odkud pokračoval do indického Ahmadábádu. Následně přeletěl Indii a 30. března přistál v Číně.
- Na přelet nejlidnatější země světa se Solar Impulse 2 vydal kvůli čekání na vhodné počasí až 21. dubna 2015, kdy doletěl do Nankingu. Pak následovalo více než měsíční čekání, aby se na přelomu května a června pokusil o přelet Tichého oceánu na Havajské ostrovy, kvůli špatnému počasí ale nakonec přistál v japonské Nagoji. Na přelet Pacifiku se nakonec letoun řízený Borschbergem (oba piloti se v jednomístném kokpitu střídali) vydal 28. června a po pěti dnech a nocích přistál na Havaji. Překonal přitom 8200 kilometrů.
- Už během prvního dne letu z Japonska se ale stroji přehřály baterie, což ve výsledku znamenalo kvůli opravě a čekání na vhodnou roční dobu téměř roční přestávku. Na devátou etapu se Solar Impulse pilotovaný Piccardem vydal 21. dubna, v San Francisku přistál o 62,5 hodiny později. Následovalo pět etap napříč Spojenými státy, po kterých přelétl Atlantik, aby 23. června po třech dnech ve vzduchu přistál ve španělské Seville. Předposlední etapa vedla do Káhiry, odkud letoun v neděli odstartoval do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech na závěrečnou etapu obletu světa. Dnes v Abú Zabí přistál.
- Během obletu zeměkoule, dlouhého zhruba 40 tisíc kilometrů, strávil Solar Impulse 2 ve vzduchu na 500 hodin (přes 21 dní). Průměrná rychlost stroje se pohybovala kolem pouhých 80 kilometrů v hodině. Nejdelší etapa měřila 7212 kilometrů, byl jí Borschbergův přelet Tichého oceánu z Nagoje na Honolulu a trval přesně 117 hodin a 52 minut. Piccard pak strávil ve vzduchu nejvíce času během 6765 kilometru dlouhého přeletu Atlantiku (71 hodin a osm minut).
- Piccardův a Borschbergův výkon navazuje na dlouhou řadu předchůdců, kteří se snažili různými způsoby obletět zeměkouli. Jako první to dokázala od března do září 1924 skupina amerických vojenských letadel. Z Kalifornie tehdy vystartovaly čtyři letouny, do stejného cíle přiletěly po 175 dnech a 44 360 kilometrech pouze dva. O pět let později oblétla Zemi německá vzducholoď Zeppelin, zvládla to za 21 dní.
- První sólový let kolem světa v letadle vykonal v roce 1923 Američan Wiley Post, jeho let trval sedm dní, 18 hodin a 49 minut. První nonstop oblet zeměkoule bez mezipřistání (ovšem s tankováním za letu) uskutečnil od 26. února do 2. března 1949 americký bombardér B-50 Superfortress, 37 743 kilometrů uletěl za 94 hodin a jednu minutu.
- První oblet světa bez mezipřistání a doplňování paliva uskutečnili v prosinci 1986 Jeana Yeagerová a Dick Rutan. Zeměkouli obletěli za devět dní, tři minuty a 44 sekund průměrnou rychlostí 185 kilometrů v hodině.
- I sám Bertrand Piccard se už jednou díky obletu Země zapsal do rekordních tabulek. V březnu 1999 spolu s britským kolegou Brianem Jonesem urazili v balonu bez mezipřistání za 19 dní, jednu hodinu a 49 minut celkem 42 810 kilometrů.
- Další rekord přibyl minulou sobotu, 23. července, kdy Rus Fjodor Koňuchov překonal rekord v sólovém obletu Země balonem bez zastávky, když po 11 dnech a šesti hodinách letu dorazil do západní Austrálie. Překonal tak výkon Američana Steva Fossetta, který v roce 2002 svět balonem obletěl za 13 dní a osm hodin.
Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!