Restart velkého urychlovače jitří vědecké mozky světa | E15.cz

Restart velkého urychlovače jitří vědecké mozky světa

Restart velkého urychlovače jitří vědecké mozky světa
detektor CMS projektu ATLAS v CERN, LHC
• 
ZDROJ: Marek Schwarzmann

Marek Schwarzmann

Vědci a výzkumníci v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) se připravují na opětovné spuštění Velkého hadronového urychlovače (LHC). Na něm by po téměř dvouleté odstávce, v průběhu níž došlo k technické odstávce, kalibraci a testování zařízení a instalaci nových, přesnějších a výkonnějších technologií, měli zahájit další fázi svého výzkumu mikrosvěta a stavu, v němž se vesmír nacházel těsně po velkém třesku.

„Potřebujeme zvýšit počet srážek v urychlovači. V určitém bodě bude extrémně těžké tak učinit, zdvojnásobit statistiku, ale ve výsledku by nám to mělo poskytnout další objemnou sadu dat,“ upřesnil pro deník E15 generální ředitel CERN Rolf-Dieter Heuer. Celý projekt má až do poloviny třicátých let jasně daný „jízdní řád“, podle nějž výzkumníci hodlají postupovat.

V následujících letech by rádi na urychlovači potvrdili existenci temné hmoty, v nejlepším případě ji přímo prostřednictvím srážek vyprodukovali a následně prozkoumali její vlastnosti. Zatím se však potýkají s technologickým zádrhelem: byl zjištěn zkrat v jednom ze supravodivých magnetů urychlovače. I přes teoretické, maximálně několikatýdenní zpoždění, by však experiment měl probíhat v rámci vymezených časových rámců.

Heuer: Nebylo by hezké temnou hmotu vyprodukovat v LHC a následně ji prozkoumat?

Výzkumníci sami zatím ani netuší, co všechno jim zvýšený počet srážek pomůže odhalit a kolik toho ještě zůstane skryto. Stejně jako v roce 2010 i nyní se v médiích zvyšuje frekvence sousloví jako vytvoření miniaturních černých děr, potvrzení existence extra dimenzí nebo tvorba temné hmoty.

Aktivitu na urychlovači lze sledovat také

, jednotlivé experimenty a data lze přepínat v levém horním rohu v liště.

„Temná hmota je v pořádku. S potvrzením existence Higgsova bosonu jsme dokončili takzvaný standardní model, který ovšem popisuje necelých pět procent vesmíru. Co tvoří zbylých 95 procent, však stále nevíme. Jsme schopni říci, že zhruba čtvrtinu z toho tvoří temná hmota a tři čtvrtiny temná energie, ale víc o jejich vlastnostech v podstatě nevíme. Ve vesmíru jednoduše je něco, co vidíme díky gravitačním silám, ale nevíme, co to je. A nebylo by hezké něco takového vyprodukovat v LHC a následně to prozkoumat?“ pokládá na závěr řečnickou otázku Rolf-Dieter Heuer.

Tunel mezi Francií a Švýcarskem
LHC je instalován v kruhovém tunelu o obvodu 27 kilometrů v hloubce 50–150 metrů pod zemí. Ten byl postaven roku 1980 pro předchozí Velký elektron-pozitronový urychlovač. Zajímavostí je, že tunel není umístěn vodorovně, ale má mírný sklon, protože tehdejší technologie nebyly schopny zajistit hloubení tunelů skrz některé horniny. Tunel přechází mezi hranicemi Francie a Švýcarska ve čtyřech místech. Přestože je veden v podzemí, na zemském povrchu je několik budov umožňujících jeho funkčnost. Pramen: wikipedia

Rolf Landua: Rozkrýváme tajemství fungování vesmíru

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!