Radiace ve stříkačce, byznys za desítky milionů | E15.cz

Radiace ve stříkačce, byznys za desítky milionů

Radiace ve stříkačce, byznys za desítky milionů
Zářící rakovina. Radioaktivní glukózu ve velkém spotřebovávají nádory. V nich při rozpadu radioaktivního fluoru vzniká záření gama, které zachycují PET kamery. Pacientovi na snímku tak lékaři zjistili nádor konečníku a metastázy v játrech (žluté skvrny).
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Jan Stuchlík

Radioaktivně značenou glukózu, která slouží pro vyšetření metodou pozitronové emisní tomografie, umějí v Česku vyrobit dvě firmy. Trh jim roste. Počet tuzemských PET kamer se možná brzy zdvojnásobí.

Deset měsíců probublává voda stovkami destilačních kolon v izraelské Negevské poušti. V nich se musí oddělit molekuly vody, které obsahují vzácný izotop kyslíku 18. Za necelý rok je ho ve výsledné vodě 98 procent. To je ta nejpomalejší část procesu, na jehož konci se pacient po vyšetření prostřednictvím pozitronové emisní tomografie (PET) dozví, jestli má rakovinu.

Závod s časem

„Tak se půjdeme podívat do kobky,“ říká Jan Kadeřávek, do konce července vedoucí oddělení PET Centra v ÚJV Řež, když otvírá těžké dveře vedoucí do chodby připomínající labyrint. Na jejím konci stojí cyklotron. Zařízení, které po spirále urychlí svazek protonů a nasměruje je na 3,5 mililitru izraelské vody. Po srážce se izotop kyslíku 18 přemění na radioaktivní izotop fluoru 18. Začíná závod s časem.

Tenkými kapilárami proudí tekutina do zařízení v sousední místnosti, v němž se radioaktivní fluor naváže na deoxyglukózu. Za tři čtvrtě hodiny už musí být desetimililitrová lahvička ukrytá ve dvacetikilovém kontejneru z ochuzeného uranu s dávkou pro zhruba patnáct pacientů na cestě do nemocnice. Zpoždění nepřichází v úvahu. Během necelých dvou hodin se polovina fluoru samovolně přemění opět na kyslík. S ním zmizí i část cenné radioaktivity, která odhaluje nádory, záněty či špatnou funkci srdce nebo mozku. V nemocnici dostane pacient radioaktivní glukózu do žíly a vjede do tunelu PET kamery. Pak už jen čeká na diagnózu.

Trh za 170 milionů korun

Glukóza značená radioaktivním fluorem se používá při 98 procentech vyšetření na PET kamerách. Vyrobit ji v Česku umějí jen dvě firmy. Poprvé ji na svém cyklotronu připravili pracovníci Ústavu jaderné fyziky Akademie věd v roce 1998 a dva roky zásobovali tehdy nové PET centrum v pražské Nemocnici Na Homolce. O deset let později ústav vyčlenil výrobu do samostatné společnosti RadioMedic.

V době, kdy v Akademii věd začali s produkcí radioaktivní glukózy, společnost ÚJV Řež, patřící do skupiny ČEZ, už budovala v Nemocnici Na Homolce cyklotron i s navazujícím výrobním zařízením. Výrobu v něm spustila v roce 2001. O sedm let později ÚJV Řež otevřela stejné zařízení v brněnském Masarykově onkologickém ústavu. Před třemi lety vzniklo třetí výrobní a výzkumné zařízení přímo v Řeži.

S rostoucím počtem PET kamer v českých nemocnicích rychle stoupal i trh s radioaktivní glukózou. „Za posledních pět let objem dodávek rostl o 10 až 15 procent ročně,“ říká Kadeřávek. Loni Všeobecná zdravotní pojišťovna utratila za glukózu pro PET 171 milionů korun. RadioMedic si z celkového koláče uřízl 52,3 milionu korun a ÚJV Řež přibližně 100 milionů korun. Zbytek připadl na distributory zahraničních výrobců.

Výroba začíná v noci. Radioaktivní fluor se na cyklotronu začíná připravovat ve dvě hodiny ráno. Ve čtyři laboranti spustí výrobu glukózy s fluorem pro vyšetření na PET kamerách. Kolem páté se
přípravek odváží do nemocnice, aby v sedm mohl dostat dávku první pacient.Výroba začíná v noci. Radioaktivní fluor se na cyklotronu začíná připravovat ve dvě hodiny ráno. Ve čtyři laboranti spustí výrobu glukózy s fluorem pro vyšetření na PET kamerách. Kolem páté se přípravek odváží do nemocnice, aby v sedm mohl dostat dávku první pacient.Autor: Foto ÚJV Řež
Výroba začíná v noci. Radioaktivní fluor se na cyklotronu začíná připravovat ve dvě hodiny ráno. Ve čtyři laboranti spustí výrobu glukózy s fluorem pro vyšetření na PET kamerách. Kolem páté se přípravek odváží do nemocnice, aby v sedm mohl dostat dávku první pacient.

Cena klesá, kamer přibývá

I když si v Česku v podstatě konkurují jen dva výrobci glukózy a dalších radiofarmak pro PET, boj je tvrdý. Zdravotní pojišťovny tlačí na snižování úhrad. V soutěžích o dodávky preparátu nemocnice vybírají nabídky s nejnižší cenou. „Od roku 2008 klesla cena o třetinu,“ vysvětluje ředitel RadioMediku František Melichar.

O velikosti trhu s glukózou nepřímo rozhoduje ministerstvo zdravotnictví, které povoluje nemocnicím nákup drahých zdravotnických přístrojů. Od loňského listopadu ministerská přístrojová komise doporučila pořízení devíti nových PET kamer. Jejich počet v Česku se tím zdvojnásobí. „Šest nových PET kamer, o nichž víme, by znamenalo nárůst výroby glukózy o 50 až 60 procent,“ tvrdí Kadeřávek z ÚJV Řež.

Nové kamery jsou citlivější a pro stejně kvalitní zobrazení potřebují méně radioaktivní látky. I tak se česká zařízení dostanou pomalu na hranu svých možností produkce v jednom výrobním cyklu. Buď pojedou cyklotrony na více cyklů denně, nebo budou muset vzniknout nová výrobní pracoviště.

Radiofarmaka v číslech
Radiofarmaka jsou léčebné přípravky, které obsahují radioaktivní izotop. Díky jeho rozpadu v těle vzniká radioaktivita, která pomáhá při diagnostice nebo vlastní léčbě.
V Česku je registrováno 54 přípravků.
Loni za jejich použití utratila VZP 443 milionů korun.
Společnost Market Sand zabývající se výzkumem trhů odhaduje, že celosvětově vzroste trh s radiofarmaky z letošních 4,5 na 6,96 miliardy dolarů v roce 2020.
Nejvíce se používá izotop technecium 99m a fluor 18. Mezi další radioaktivní prvky užívané v lékařství se řadí například izotopy jodu, radia, lutecia, holmia, kryptonu či galia.

Lepší diagnostika

Radioaktivní glukózou trh s radiofarmaky pro PET kamery zdaleka nekončí. Nicméně z pohledu tržeb není výroba dalších preparátů zatím tak zajímavá. Jak RadioMedic, tak ÚJV Řež vyvíjejí postupy výroby dalších sloučenin značených radioaktivním fluorem a jinými izotopy, které se už v zahraniční běžně používají. Látky jsou sice v odborné literatuře popsány, nicméně výrobci musí sami přijít na konkrétní postup, jak je připravit.

„Obchodní smysl je i v tom, že čeští lékaři se s těmito látkami naučí pracovat na zahraničních stážích. Pak je snazší je přesvědčit k jejich používání doma,“ dodává Melichar z RadioMediku. Oba čeští výrobci mají jednu nevýhodu. Nejsou zdravotnickými zařízeními, a proto musí před distribucí nový přípravek registrovat u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. To vyžaduje provedení preklinických a klinických studií. Jejich cena se pohybuje v jednotkách milionů korun na jeden přípravek. Od vývoje po uvedení na trh uplyne i několik let.

I ve výzkumu si obě firmy konkurují. Zatímco RadioMedic už dodává radioaktivní fluorid sodný k vyšetření kostry na PET kameře, ÚJV Řež se ho již delší dobu snaží zaregistrovat. Slibné je také využití fluorem značených molekul pro zjišťování rakoviny prostaty či prsu. Na registraci čeká RadioMedic u látky, která umožní lépe vyhodnotit charakter nádoru a naplánovat vhodnou terapii. ÚJV Řež zase vyvíjí fluorem značený dopamin, který pomůže při odhalování Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby.

Oba výrobci se shodují, že nabídkou diagnostických látek pro PET se už Česko přiblížilo Západu. Český pacient si ale zaslouží ještě lepší diagnostiku, zdůvodňuje hledání nových látek František Melichar.

Řežský reaktor zásobuje svět léčivou radioaktivitou
Deset let se Centrum výzkumu Řež, člen Skupiny ÚJV, snažilo s výzkumným jaderným reaktorem LVR-15 dostat mezi pár světových výrobců radioaktivního izotopu molybdenu 99. Z něho se připravuje radioaktivní technecium, které slouží k diagnostice zhoubných nádorů a dalších onemocnění kostí, srdce či štítné žlázy. Pomohla až takzvaná techneciová krize v roce 2010. Tehdy z osmi reaktorů ve světě, které umějí ozařovat uranové terče a vyrábět v nich molybden, několik nečekaně zastavilo provoz. Kapacita výroby molybdenu spadla na polovinu. Nemocnice po celém světě musely rušit vyšetření.
„Belgická společnost IRE, která z terčů molybden získává, věděla, že LVR-15 umí izotop také vyrábět. Najednou veškeré předchozí bariéry padly. Po několika technických úpravách reaktoru jsme začali s ozařováním,“ říká ředitel sekce Provoz reaktorů v CV Řež Vlastimil Juříček. Od té doby roční výroba radioaktivity obsažené v molybdenu vzrostla na pětinásobek. Za rok v Řeži vytvoří tolik molybdenu, který po přeměně na technecium stačí pro vyšetření 300 tisíc pacientů. Při maximální kapacitě dokáže reaktor pokrýt čtvrtinu světové spotřeby. Roční tržby za ozáření terčů se pohybují v nižších desítkách milionů korun.
Technecium je pro radiodiagnostiku nemocí klíčový prvek. Používá se v 90 procentech vyšetření. Jeho výhodou je, že je výrazně levnější než látky pro kvalitnější vyšetření pozitronovou emisní tomografií. Brzy může role Prahy ve světovém dodavatelském řetězci molybdenu ještě vzrůst. Ozařovací reaktory ve světě jsou na pokraji životnosti. Letos se zavře francouzský Osiris s lehce nižší kapacitou, než má LVR-15. Příští rok skončí provoz kanadského reaktoru NRU, který by dokázal sám pokrýt celou světovou spotřebu.
Do poloviny příštího roku je v odstávce velký reaktor BR-2. Navíc svět na nátlak Spojených států amerických přechází z terčů na bázi vysokoobohaceného uranu na nízkoobohacený uran. Výtěžnost molybdenu touto změnou klesne až o pětinu, vysvětluje Juříček. V příštích pěti letech bude ozařovací kapacita reaktorů pokrývat světovou spotřebu bez větších rezerv. Každý výpadek pak zahýbe s trhem. Další čtyři reaktory by měly ukončit činnost po roce 2020. „My zatím máme povolení do roku 2020, ale chceme požádat o prodloužení licence do roku 2030,“ říká Juříček.
Cena molybdenu, a tedy i samotného ozařování terčů, by měla jít nahoru. Zatím totiž není jisté, jestli se povede včas spustit nové reaktory, které by výpadky nahradily. V Řeži by pak mohli například zvýšit výkon reaktoru z nynějších 10 na maximálních 15 megawattů. Tím by se produkce molybdenu mohla zvednout.
Jak roste riziko, že se z molybdenu časem stane nedostatkové zboží, zkoumají se způsoby alternativní výroby důležitého technecia. V úvahu například připadá výroba přímo v nemocnicích na cyklotronech. Jenže ta je až pětkrát dražší než klasický postup s molybdenovým mezistupněm.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!