Nobelovu cenu za lékařství získali tři neurologové za objev „mozkové GPS“

aktualizováno Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři neurologové: polovinu ceny získal americko-britský vědec John O'Keefe, druhou polovinu pak od stockholmského výboru získali norští manželé May-Britt Moserová a Edvard Moser. Oceněni byli za objev buněk, které mozku pomáhají v prostorové orientaci, a kterým vědci sami přezdívají jako jakési mozkové GPS.

ilustrační foto
6.10.2014 14:16   |  

Základní kámen objevu položil už v roce 1971 O’Keefe, kterého dlouhodobě fascinoval mechanismus, pomocí kterého se laboratorní krysy dokázaly orientovat. Lékař tehdy zjistil, že v okamžiku, kdy se hlodavec nachází na určitém místě, má permanentně aktivní specifické shluky buněk v hippokampu. Pokud se krysa přesunula, sledovaná oblast v jejím mozku se deaktivovala a naopak se na senzorech „rozsvítila“ odlišná oblast. O’Keefe z toho vyvodil, že musí jít o jakési „prostorové buňky“, pomocí kterých si krysí mozek vytváří vlastní mapu.

Anketa

Zajímají vás noví laureáti Nobelových cen?

Ano   47% Ne   25% Jen okrajově   29%

V anketě hlasovalo 154 čtenářů.
Hlasování bylo ukončeno.

další ankety

O více než tři desítky let později, v roce 2005, pak manželé Moserovi identifikovali další typ nervových buněk, jež nazvali „rastrové buňky“. Ty v mozku vytvářejí souřadnicový systém, pomocí kterého mozek dokáže přesně zjistit, kde se nacházíme, a zorientovat se například při hledání cesty, kterou jsme již jednou šli. Následný výzkum prostorových i rastrových buněk ukázal, že oba typy neuronů spolu úzce spolupracují a vytváří to, co známe pod pojmem „orientační smysl“.

…objevy vyřešily, jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se dokážeme orientovat…

„Jejich objevy vyřešily problém, nad nímž si lámali filozofové a vědci hlavu po celá staletí. Jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se dokážeme orientovat v takovém složitém prostředí,“ uvedl institut. Nejnovější výzkumy pak potvrdily, že právě tyto typy mozkových buněk jsou mezi prvními postiženými při rozvoji Alzheimerovy choroby, při níž pacienti ztrácí kromě paměti právě také prostorovou orientaci.

Podle předsedkyně České společnosti pro neurovědy Evy Sykové dává objev do budoucna šanci lidem s poruchami paměti a orientace, což jsou i pacienti s Alzheimerovou nemocí. U nich jsou tyto buňky poškozeny. Nové nervové buňky se tvoří v nervových komorách a cestují do části velkého mozku zvané hipokampus, protože tam se pořád musejí ukládat nové a nové paměťové stopy. „Podpora tvorby těchto buněk různými léky nebo činnostmi vede ke zlepšení paměti. V budoucnosti by bylo možné podpořit dobrou funkci tvorbou nových buněk v hipokampu nebo třeba i transplantacemi kmenových buněk,“ shrnula Syková.

Norové jsou přitom již pátým manželským párem, který získal některou z Nobelových cen. Na vyznamenané kromě finanční odměny ve výši téměř 24 milionů korun čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.


Čtěte také:

Nobelova cena odměnila výzkum tržních bublin

Nobelovu cenu za ekonomii mají američané Fama, Shiller a Hansen

Klaus: Nobelova cena pro EU? To je snad legrace

Autor: msc, čtk

Komentáře

Čtěte také

Pomůžeme vám dobýt Rakku, ale bez Kurdů, slíbil Erdogan USA

Pomůžeme vám dobýt Rakku, ale bez Kurdů, slíbil Erdogan USA

Turecko se chce po boku Spojených států podílet na boji s radikály ze samozvaného Islámského státu (IS) a vyhnat je z jejich bašty v syrském městě Rakka. Podmínkou je, že se… více

Mobilní web