Nobelova cena za chemii patří vynálezcům nanoskopie | E15.cz

Nobelova cena za chemii patří vynálezcům nanoskopie

Nobelova cena za chemii patří vynálezcům nanoskopie
Nobelova cena
• 

ČTK

,

msc

"Vyvinutím fluorescenčního mikroskopu s velmi vysokým rozlišením přeměnili optickou mikroskopii do nanoskopie“ - tak zní odůvodnění rozhodnutí Královské švédské akademie věd k udělení Nobelovy ceny za chemii roku 2014, kterou obdrželi Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Stefan Hell. Všichni svým dílem přispěli k prolomení více než stoletého dogmatu o tom, že cokoliv menší než zhruba polovina vlnové délky světla (0,2 mikrometru) nelze opticky pozorovat.

S tím v roce 1873 přišel fyzik Ernst Abbe a mnoho chemiků a mikrobiologů tak „odsoudil“ k pouhému sledování kontur studovaných objektů (jednotlivé části buněk, průběh chemické reakce či vzájemné působení proteinů a jejich molekul).

Všichni laureáti v průběhu devadesátých let zdokonalovali metody vedoucí ke vzniku mikroskopu a mikroskopických metod s velmi vysokým rozlišením. Aktuálně aktivně pracují na sledování procesů v buňkách a jejich „tajemství života“ na nanoskopické úrovni.

V nanoskopii vědci dokážou pozorovat cesty jednotlivých molekul uvnitř živých buněk. Vidí, jak molekuly vytvářejí spojení mezi nervovými buňkami v mozku, sledují shlukování proteinů u pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou a umí vystopovat jednotlivé proteiny v oplodněných vajíčcích, když se dělí v embrya, uvedla švédská akademie o využití superrozlišovací mikroskopie.

Abbeho limitaAbbeho limitaAutor:

Loni získala cenu také trojice vědců

Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Martin Karplus, Michael Levitt, Arieh Warshel za to, že vytvořili základ pro počítačové modely sloužící k porozumění složitým chemickým procesům.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostala trojice neurologů - americko-britský vědec John O'Keefe a norští manželé May-Britt a Edvard Moserovi - za objev buněk, jež mozku pomáhají v prostorové orientaci. V úterý švédská akademie sdělila, že letošní Nobelova cena za fyziku připadá Japoncům Isamu Akasakiovi a Hirošimu Amanovi a Američanovi japonského původu Shujimu Nakamurovi za vývoj modrých světelných diod, které umožnily vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.

Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů korun) čeká i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Autor: ČTK, msc
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!