Martina Kirchrathová: Na platebních terminálech si brzo objednáte třeba i taxi | E15.cz

Martina Kirchrathová: Na platebních terminálech si brzo objednáte třeba i taxi

Martina Kirchrathová: Na platebních terminálech si brzo objednáte třeba i taxi
25. června 2016 • 06:33
Zdá se, že obchodníkům došlo, že průměrný uživatel karty oproti průměrnému uživateli hotovosti má jednoduše větší průměrnou útratu, říká Martina Kirchrathová, šéfka pobočky společnosti Ingenico pro Česko a Slovensko. Podle ní se chystá také malá revoluce v terminálech, brzy na nich prý nebudeme jen platit, ale třeba si také objednávat rychlé taxi.

Jak se momentálně vyvíjí trh s platebními terminály a obecně s karetním byznysem?

Odehrávají se věci, které karetnímu byznysu přejí. Placení kartami je stále oblíbenější, přičemž hlavním faktorem je rozmach bezkontaktních technologií (karty, stickery, smartphony), které nabízejí velkou míru pohodlí, rychlost a ve srovnání s hotovostí značnou přímočarost. Kromě toho měnící se nákupní chování zákazníků pomohlo k růstu počtu bezhotovostních plateb v zatím nepříliš podchyceném segmentu maloobchodu. Otvírají se také příležitosti v nových segmentech, jako jsou doprava, prodejní automaty a parkomaty.

Jaké další faktory jsou pozitivně nakloněny pro kartový byznys?

Prvním faktorem jsou jednoznačně inovace. Rytmus inovací je neskutečný a vytváří množství nových příležitostí pro bezhotovostní a karetní platby. Abych to ilustrovala, jako příklad můžeme vzít propojené obrazovky, které umožňují vytvořit z digitálních reklamních obrazovek infrastrukturu pro přijímání karetních plateb.

Druhým faktorem jsou pak výhody platby kartou oproti hotovosti. Pozorujeme nárůst akceptace karetních plateb v prodejních automatech – podobná samoobslužná prodejní infrastruktura funguje bezhotovostně jen krátce. Přijímání karet v automatech nabízí jejich provozovatelům velkou příležitost ke zvýšení příjmů (zákazníci už nejsou omezeni ve svých nákupech jen proto, že v kapse právě nemají drobné mince) spolu s provozními úsporami a omezením rizik (méně vandalismu, méně manipulace s hotovostí). Tento slibný rozvoj nám umožňuje rozšiřovat naši přítomnost v nových maloobchodních segmentech.

Kolik terminálů v Česku Ingenico provozuje?

Nemohu sice uvést konkrétní čísla, ale mohu potvrdit, že jsme v České republice tržním lídrem. Celosvětově jsme také jedničkou s více než 27 miliony chytrých terminálů.

Martina KirchrathováMartina KirchrathováAutor: Michael Tomeš

Mezi nejvýznamnější klientelu, předpokládám, patří banky…

V České republice je našimi zákazníky většina velkých bank a institucí přijímajících karetní platby. Kromě bank máme také rozsáhlou síť prodejců s přidanou hodnotou a partnerů, kteří doplňují naši in-house nabídku v tradičním platebním segmentu, tedy v obchodech. Co se týká méně tradičních trhů (jako jsou prodejní automaty, doprava aj.), spolupracujeme se specializovanými partnery, abychom sestavili naši nabídku a poskytli nejucelenější řešení šitá na míru potřebám našich zákazníků.

Kterým směrem míří dnes nejvýznamnější inovační snahy kolem terminálů?

Nejdůležitějšími aspekty inovační strategie jsou ergonomické, zákaznicky orientované a estetické vlastnosti terminálů. Hlavním tématem inovací je schopnost terminálů přispívat k celkové pozitivní nákupní zkušenosti zákazníka při zachování bezpečnosti. Kromě jednoduchosti používání se zaměřujeme také na to, aby bylo používání terminálů snadné pro obchodníky.

Extrémně důležité jsou pak vzhledové prvky, které souvisí s onou jednoduchostí: velikost tlačítek pro zadání PINu, technologie displeje (barevný, dotykový). Od toho všeho se odvíjí zkušenost zákazníka s platbou. Pro obchodníky jsou rozhodujícími faktory funkce a rychlost, spolehlivost možnosti připojení. Pro zákazníky asi platba není tou nejpříjemnější věcí, ale snažíme se ji prostřednictvím inovací učinit alespoň co nejméně nepříjemnou a časově nenáročnou.

V současnosti je asi nejzajímavějším segmentem, kam už začíná pronikat placení kartami, doprava…

Doprava rozhodně představuje rychle rostoucí odvětví. Bezhotovostní nákupy v tomto segmentu jsou realitou prakticky všude: u pokladny na nádraží, při koupi jízdenky přes mobilní zařízení (prodej jízdenek a doplňkových služeb přímo na palubě), samoobslužné nákupy (ověření jízdenky a nákupy na palubě) přímo v autobusech, tramvajích či u turniketů u vstupu do metra. V České republice se momentálně bavíme o stovkách míst, kde můžeme ve veřejné dopravě platit bankovní kartou.

Jsou to zhruba dva roky, co v Česku neúspěšně skončil projekt Sociální karty. Upustíme-li od politických debat, co a jak se mělo nebo nemělo nařizovat: je v Česku dostatečná infrastruktura k tomu, aby i dejme tomu starší člověk byl schopen takovou kartou platit tam, kde je zvyklý?

Myslím si, že jakákoli inovace zlepšující zkušenost spotřebitelů bez ohledu na jejich věk by měla být vítána. Dobrou zprávou je, že příslušná technologie existuje a jednoduchost placení kartou usnadňuje zpřístupnění tohoto řešení starším osobám.
Nám jako poskytovatelům bezpečných platebních řešení nabízejí tyto diskuse nové nápady, nové inspirace Je pro nás velmi inspirativní, když se takové inovace ukáží jako užitečné. Práce s elektronickými penězi je také určitě levnější pro stát.

A ta akceptační síť?

Akceptační síť v Česku je poměrně široká. Její budování roste ruku v ruce s kartami – dnes se lze bavit už o více než 60 procentním pokrytí (podle statistiky Sdružení bankovních karet ČR). Další potenciál růstu elektronického placení je vidět třeba i v nárůstu akceptační sítě na straně státní správy, malých obchodníků, mobilních prodejců a ve vertikálních segmentech: především v oblasti samoobslužného prodeje.

Jen pro ilustraci, že malí obchodníci rozšiřují přijímání karet – lze nalézt stále více trafik či květinářství, které akceptují karty. Toto bylo dříve tabu. Zdá se, že obchodníkům došlo, že průměrný uživatel karty oproti průměrnému uživateli hotovosti má jednoduše větší průměrnou útratu. Co se týká veřejné správy, jednou z forem využití karetních plateb je výběr pokut policií s platebními terminály a nové pilotní projekty na dalších úřadech, například správní poplatky na radnicích, různá oprávnění či povolení.

Martina KirchrathováMartina KirchrathováAutor: Michael Tomeš

Troufnete si odhadnout, kdy dojde ke zrušení hotovosti? Třeba Dánsko již v některých oblastech, třeba na čerpacích stanicích, přešlo pouze na bezhotovostní styk.

Nejen na bezhotovostní styk, ale i samoobslužný prodej je silný trend, a to nejen u vámi zmiňovaných dánských benzinek, respektivě tankomatů, ale třeba i v supermarketech. Chápu, proč to Dánsko dělá – nakládání s hotovostí je prostě drahé – a pevně věřím, že Evropa jej bude následovat. Kdy se tak ale stane, to si netroufnu odhadnout.

Zásadní vliv na to však bude mít vyhodnocení jednotlivých projektů – ať už zmíněná snaha Dánska, české EET, tak ale třeba takový Řecký model, který je velmi zajímavý. V Řecku dříve nikdo nechtěl platit kartou. Dnes objem karetních plateb v Řecku prudce roste. Pro státy to bude, podle mého názoru, znamenat jednak nižší náklady, jednak vyšší kontrolu nad toky peněz.

Kolik dnes stojí terminál?

Který konkrétně máte na mysli? Stanovit cenu takto obecně je velmi obtížné a závisí na vybavenosti a požadovaných funkcích terminálu. V rámci úvah o pořizovacích nákladech na řešení pro akceptaci karet není praktické uvažovat pouze cenu hardware. Mnohem důležitější je pochopit, že stejně jako v případě jiných obchodních elektronických zařízení je technologický rozvoj rychlý a neustálý. Naše zařízení se neustále vylepšují, zmenšují, jsou rychlejší a poskytují vyšší hodnotu z hlediska vzhledu, intuitivního používání, služeb a technologických parametrů.

Obchodník tak za svou investici do těchto řešení dostává stále více. Platební terminál již není jen zařízení pro přijímání karetních plateb. Třeba v souvislosti s EET je nyní legitimní otázkou, jestli malý obchodník potřebuje kupovat nějaký pokladní systém a zařízení, když stejnou věc může provozovat na samotném platebním terminálu. Je možnost propojení s tabletem, tiskárnou, skenerem atd.

Zmiňovala jste přidané služby na terminálu. Co dalšího kromě EET lze ještě označit jako „přidanou službu“ u terminálu?

Třeba taková dynamická měnová konverze, aplikace pro věrnostní karty, dárkové karty, platbu vyúčtování nebo dobíjení mobilních telefonů patří mezi úspěšné příklady používané v mnoha zemích. Tyto aplikace samozřejmě běží na proprietárním operačním systému terminálu a nikoli na známých iOS, Windows či Android.

Budoucností bude kombinace bezpečných platforem pro platební aplikace a otevřených platforem pro obchodní aplikace na stejném platebním terminálu. A přesně toto nabídneme prostřednictvím nové platformy Telium Tetra, které umožní provozovat kombinaci bankovních aplikací, vyvinutých na naší bezpečné platformě, a obchodních aplikací napsaných ve standardním webovém jazyce HTML5. Platební terminály tak budou poskytovat velké množství nových aplikací.

Takže si na terminálu budu moci třeba zabrouzdat webem?

Řešení, které nabízíme, je určené pro obchod s cílem usnadnit obchodníkům každodenní operace, nebo jim umožnit prodej doplňkových služeb a komunikovat více se zákazníky např. prostřednictvím průzkumů spokojenosti.

Možnost ohodnotit spokojenost s nákupem ihned po jeho dokončení usměvavým nebo mračícím se smajlíkem, známe například z letišť zelený či červený smajlík. V hotelech se už ale můžeme bavit i o tom, že prostřednictvím terminálu mi obsluha rovnou objedná taxi, které při svém nákupu či platbě za pobyt rovnou zaplatím. V tom vidíme obrovskou příležitost nejen v České republice, ale pro celý globální trh.

Kdy se tohoto dočkáme?

 

businessinfo.cz

  • V digitálním věku skladují firmy většinu dokumentů stále na papíře. A dělá jim to potíže
  • Pro oznamovatele korupce nejsou potřeba nová pravidla, tvrdí podnikatelé
  • Startup Investiční aukce otevřel faktoring i malým a středním firmám
  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením