Lékaři poprvé otestují potlačení životních funkcí na lidech | E15.cz

Lékaři poprvé otestují potlačení životních funkcí na lidech

Lékaři poprvé otestují potlačení životních funkcí na lidech
Zdravotnictví, operace
• 
ZDROJ: 7 Brno

Marek Schwarzmann

Lékaři z Presbyteriánské nemocnice v Pittsburghu dostali jako první na světě svolení k zahájení klinických testů, při nichž člověka přivedou do stavu známého spíše ze sci-fi seriálů, zvaného kryogenní spánek či dokonce kosmická hibernace. Nebudou však nikoho vysílat do vesmíru, ale zachraňovat životy těžce zraněným pacientům.

Zákrok se bude týkat pouze pacientů, kteří budou přivezeni na tamní traumatologické oddělení se zástavou srdce způsobenou náhlou ztrátou vysokého množství krve, nejčastěji kvůli střelným či bodným zraněním. „Tito pacienti mívají zpravidla jen sedmiprocentní naději na přežití. Zhruba jednou do měsíce takový případ řešíme,“ vysvětlil pro časopis NewScientist vedoucí chirurg celého projektu Samuel Tisherman.

Zvláštní stav, kdy pacient není ani živý, ale ani mrtvý, jsou lékaři schopni navodit za pomoci ledového solného roztoku, kterým nahradí jeho krev. Teplotu těla tímto zásahem sníží na 10 stupňů Celsia, při čemž dojde k extrémnímu zpomalení chemických procesů v těle, pacient bude bez mozkové aktivity, srdečního tepu, tedy klinicky mrtev.

Čas na operaci

Díky podchlazení však lidské buňky vydrží mnohem déle bez přísunu kyslíku a lékaři tak získají potřebných pár hodin k tomu, aby opravili poškozené tkáně a zastavili zdroj krvácení. Řízené podchlazení je při operacích již nějakou dobu využíváno, dosud se tak dělo zásadně pomocí pytlíků ledu či chlazené krve a zpravidla důkladné přípravy.

Po úspěšné operaci pak chirurgové opět napustí tělo teplou krví a běžnou resuscitací jej přivedou k zpět k životu. Funkčnost pozastavení životních funkcí již před dvanácti lety potvrdil při testech na prasatech lékař z Michiganské univerzitní nemocnice Hasan Alam.

Klinické testy na prvních deseti lidských případech až nyní odsouhlasil Americký úřad pro kontrolu léčiv a potravin. Úřad dlouho vedl diskusi o etičnosti procedury. V USA je totiž zpravidla k takovýmto netradičním či až experimentálním zákrokům svolení pacienta. Vzhledem k možným významným dopadům procedury však od tohoto požadavku upustil, mimo jiné také kvůli tomu, že o nasazení procedury je zapotřebí rozhodnout bezodkladně a pacienti nikdy nejsou při vědomí.

„Odložení či pozastavení životních funkcí zní až příliš jako ze sci-fi, celému procesu raději říkáme nouzové zachování a resuscitace,“ dodal k celé věci Tisherman.

Lékaři vyvinuli unikátní léčbu bércových vředů a nehojících se ran

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!