Lego a Merkur. Česko chce rozvinout učňovské a technické vzdělávání | E15.cz

Lego a Merkur. Česko chce rozvinout učňovské a technické vzdělávání

Lego a Merkur. Česko chce rozvinout učňovské a technické vzdělávání
Marcel Chládek
• 
3. března 2015 • 14:26
Ministerstvu školství a některým lídrům z českého průmyslu se stýská po starých dobrých časech. Ministr Marcel Chládek by rád podpořil rozvoj učňovských oborů a naopak utlumil růst víceletých gymnázií a všemožných vysokých škol. To vše za účelem rozvoje technického vzdělávání.

To, že je v Česku nedostatek kvalitních technických pracovníků, je fakt, který už nějakou dobu ukazují všemožné průzkumy – od těch celoevropských až po ty, které si samy realizují jednotlivé firmy. „Na jedno pracovní místo v humanitně zaměřených oborech existuje 12 absolventů,“ říká například generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka. „V technických oborech přesná čísla nemám, ale poměr bude horší, méně než jedna ku jedné.“

„Český byznys trápí kvalita technického vzdělávání a škol,“ říká prezident poměrně vlivného Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Proč nemáme kvalitní technické lidi? V devadesátých letech se řeklo, že všechno ze socialismu bylo špatně, všechno se škrtlo,“ nabízí jedno z více možných vysvětlení. „Za našich let nebylo možné se s trojkami dostat na střední školu, dnes to zvládne každý v uvozovkách blbec se čtyřkami.“

Nepotkává se to

S nedostatkem technických pracovních sil souhlasí také ministr školství. „Dlouhodobě se nám nepotkává trh práce se školským systémem,“ říká Chládek. Česko také klesá v mezinárodních srovnávacích žebříčcích, zejména právě v přírodních větách typu matematika. Na ministerstvu školství i z těchto důvodů vznikla Rada pro vzdělanost, přes kterou se mají i za pomoci tripartity tlačit změny.

Média často Chládkův příklon k technickému učňovskému vzdělávání vidí jako krok zpět a argumentují tím, že namísto podpory vysokoškolského vzdělávání pro co nejširší veřejnost se snaží lidi „natlačit do montérek“. Ministr nicméně své myšlenky prezentuje trochu jinak.

Nemůžeme mít takový počet vysokých škol, říká ministr školství Marcel Chládek.

„Jsem proto, aby nastala změna v českém školství a aby byla nejenom razantní, ale aby také měla smysl,“ vzkazuje Chládek. „Jsem bytostně přesvědčen o tom, že potřebujeme učební obory. Není to žádná bariéra [pro uplatnění ve společnosti a životě] a musíme o tom přesvědčit rodiče. Řemeslo už není o žádných špinavých montérkách.“

Podle Chládka hodně rodičů vnímá řemeslo jako potřebné, ale dobré pouze „pro děti od souseda“. „Nutně potřebujeme změnu vnímání průmyslu,“ souhlasí Jaroslav Hanák. „Dělali jsme si průzkumy u občanů a všichni průmysl znají. Ale jen ten starý.“

Lego a Merkur

Průmysl se skutečně zásadně proměňuje a ve výrazné míře do něj promlouvají nové technologie, software, programování, automatizace a podobně. Mladým lidem a dětem se nicméně často s tím související obory studovat nechtějí. Důvodem je nejenom údajná neatraktivita, ale také určité nároky s tím vším spojené. „Jde o to přesvědčit společnost, že změna je nutná.“

Marcel Chládek proto dle svých slov chce dětem ukázat, že matematika a technické vědy nejsou jenom zlo, ale že je to zábava. „Potřebujeme systém změnit odspodu,“ věří ministr. S osvětou tedy chce začínat už v mateřských školkách a pokračovat výše. Mluví třeba o zapojení stavebnic jako Merkur či Lego a také o opětovném zavádění praktických dílen.

Jaroslav HanákJaroslav HanákAutor: E15 Michael Tomeš

Tohle všechno by se každopádně mělo potkat také se změnami ve výuce a oborech. „Některé obory se učí ze setrvačnosti – protože na ně školy mají mistry a odborné učitele. Musí přijít reforma a vím, že to bude bolet,“ naznačuje ministr školství. „Velký problém je setrvačnost myšlení.“

O nutnosti technického vzdělávání od mládí mluví také rektor ČVUT Petr Konvalinka. Jeho škola proto založila vlastní mateřskou školu, nyní přišla také se základní školou a dopracovat se chce také k technickému lyceu. Konvalinka kritizuje také to, že na vysokých školách trvá dlouho akreditovat nový obor (dva roky), což nepřispívá celkové pružnosti. Na školách tak funguje velká setrvačnost a mnohé změny se projevují až za šest let a déle. Dle rektorových slov je problémem také chybějící manuální zručnost nastupujících studentů.

Vy ještě nemáte vlastní školu?

Někteří čeští podnikatelé v technologiích na stát příliš nečekají a snaží se pracovní síly vychovávat sami. Přímo na IT se specializuje třeba Unicorn College, aktivní jsou ale také firmy jako Vítkovice Machinery Group nebo Frolíkův LINET. „Měli jsme ve firmě především starší generaci technických pracovníků, té mladší byl nedostatek,“ vysvětluje šéf Vítkovic Jan Světlík. Převzal proto střední školu VSPŠ, ve které aktuálně studuje přes 1300 žáků a jejíž reformy investoval už 130 milionů.

Odborníci se často přou o to, zda zavádět (a pokud ano, tak v jaké formě) či nezavádět školné. Řeší se také to, zda nezrušit jednotné státní maturity. Shodnou se ale v jedné věci: školy se musí více propojit se soukromou sférou.

Pavel KysilkaPavel KysilkaAutor: Michael Tomeš, E15

„Musíme více spolupracovat s průmyslem a získávat od něj zakázky, na kterých mohou participovat i studenti,“ souhlasí Konvalinka z ČVUT. V tomto směru se v Česku věci hýbou dopředu a školy se o spolupráci snaží. Vznikají také podnikatelské inkubátory typu InovaJET a podobně.

Ne tolik vysokých škol

Podle Marcela Chládka má být motivátorem rodičů a dětí v tom vydat se cestou technického vzdělávání i to, že se zarazí rozšiřování víceletých gymnázií a že nebudou přibývat další a další vysoké školy. „Nemůžeme mít takový počet vysokých škol,“ říká ministr. Údajný problém víceletých gymnázií je podle kritiků následující: tyto školy odsávají nejchytřejší děti pryč a rodiče tak nechtějí ty své na běžné základní škole nechávat.

Marcel Chládek sice mluví o technických oborech, Legu či Merkuru, ale prozatím se nijak nevyjadřuje k oblastem typu informační technologie, které jsou pro budoucnost techniky zcela zásadní. O ICT v souvislosti se vzděláváním každopádně mluví Svaz průmyslu a dopravy, který chce tuto oblast tlačit přes zmiňovanou radu.

„Nejsme montovnou. Statistiky ukazují, že podíl hi-tech na exportu je nadprůměrný. Jsme inovativní ekonomikou,“ míní ředitel České spořitelny Pavel Kysilka. „Jsem přesvědčený o tom, že nejlepší čeští studenti i vědci patří ke špičkám v oboru. Přestože jsme malá země a do výzkumu neproudí mnoho peněz, dosahujeme velmi dobrých výsledků, jsme flexibilní a daří se nám často hledat nové cesty tam, kde ostatní již žádné řešení nevidí,“ mírní kritiku také Tomáš Krátký ze společnosti Profinit, která spolupracuje se studenty Matfyzu.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!