Chytré náplasti umí hlídat a zaznamenávat životní funkce, možná budou i léčit | E15.cz

Chytré náplasti umí hlídat a zaznamenávat životní funkce, možná budou i léčit

Chytré náplasti umí hlídat a zaznamenávat životní funkce, možná budou i léčit
Jedna z variant chytré náplasti
• 
ZDROJ: John Rogers

Marek Schwarzmann

Rychlá diagnostika, průběžný sběr dat o vitálních funkcích a postupné či okamžité uvolňování léčivé látky v případě potřeby – to vše nabízí „chytrá náplast“. Na nejrůznějších variantách pracovali vývojáři z Národní univerzity v jihokorejském Soulu, Illinoiské univerzitě a svoji troškou do mlýna přispěla i například startupová společnost MC10 z Cambridge.

Výsledkem několika na sobě nezávislých projektů je pružná elektronická vrstva s čipem, která je podle vedoucích profesorů schopna jak zaznamenávat životní funkce v průběhu „běžného“ pacientova dne, tak potenciálně kontrolovat množství léků, které se prostřednictvím jejích nanočástic do pacientova těla vstřebávají. Vývojáři z Illinois navíc doufají, že by tato technologie mohla přinést revoluci do způsobu snímání EKG a EEG.

„Lékaři v současnosti disponují nejrůznějšími monitorovacími krabičkami či náramky, které jsou mnohdy příliš objemné a často překáží normálnímu pohybu pacienta,“ odůvodnil pro web TechnologyReview.com společnou ideu jednotlivých projektů Roozbeh Ghaffari, spoluzakladatel vývojářské společnosti MC10. K detailnímu sledování vývoje nemoci je podle něj potřeba sbírat data přímo z těla a právě k tomuto účelu nová náplast slouží. Využití by monitorovací vrstva mohla najít také implantací kardiackým pacientům.

Milimetrová vrstva z Jižní Koreje

Zatím nejtenčí variantu náplasti nedávno představil Dae-Hyeong Kim z Národní univerzity v Soulu. Jeho řešení předstvuje série nanovrstev z křemíku a zlata a umí monitorovat kromě otřesů a záchvěvů například také tělesnou teplotu.

Chytrá náplast zatím závisí na externím napájení, Dae-Hyeong Kim nicméně předpokládá, že v dalším vývoji přijde na způsob jejího napojení například na pacientovy hodinky případně že k jejímu celkovému napájení využije dokonce pohyby a tření pacientova těla.

Jak nicméně upozornil portál NewScientist.com, Kimova náplast je sice vynikající ukázkou současného nanoinženýrství, problém v jejím využití může nastat v absenci léků, které by byly schopné efektivně proniknout skrze kůži do krve, tak ale v případě Parkinsonovy choroby z krevního řečiště přes hematoencefalickou bariéru do mozku.

 

 

 

IKEM provedl řetězovou transplantaci ledvin u sedmi párů

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!