Byznys s e-dokumenty roste | E15.cz

Byznys s e-dokumenty roste

Byznys s e-dokumenty roste
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia.cz
5. května 2015 • 08:14
Poskytovatelé řešení pro elektronickou výměnu dokumentů mezi firmami mají žně. Jejich byznys, který dlouho živily hlavně maloobchodní řetězce, se výrazně rozšiřuje také do dalších odvětví. Oboru hodně pomůže též plánované zavedení elektronické evidence tržeb.

„V horizontu dvou až čtyř let bude Editel atakovat stomilionovou hranici,“ řekl Jan Mrvík, výkonný ředitel společnosti Editel, která je jedním z lídrů oboru. Letošní tržby Editelu by se měly pohybovat kolem šedesáti milionů korun, loni to bylo zhruba 55 milionů.

Výrazně roste také největší konkurence Editelu, brněnská společnost CCV. Loni se jí podařilo zvýšit tržby meziročně o 52 procent na 95 milionů korun. Byznys s elektronickou výměnou dat, takzvanou EDI (Electronic Data Interchange), s největší pravděpodobností poroste silně dál. „Očekávám, že trh bude v následujících letech docela akcelerovat,“ říká šéf Editelu. Kromě on-line evidence tržeb rovněž díky novým normám o elektronické fakturaci, které připravuje Evropská komise.

Do zavádění elektronické komunikace se ve spolupráci s CCV pustil nově také největší tuzemský e-shop Alza. cz. „Automatizace výměny dokladů prostřednictvím EDI se pro nás stala téměř nutností. Máme několik stovek dodavatelů, proto vítáme bezchybnost a rychlost, které přináší strukturovaná výměna dat přímo mezi jednotlivými podnikovými systémy,“ uvedl ředitel logistiky Alzy Rudolf Žůrek.

Editel je s více než dvacetiletou historií silný především v tradičních retailových segmentech typu potravinářských řetězců. V současnosti však chystá expanzi také například do módy nebo farmacie. Firma s rakouským kapitálem v zádech kvůli celkovému posílení ve střední a východní Evropě nedávno změnila organizační strukturu. Mezi její významné klienty patří například Makro, ale i Česká národní banka.

Jan Mrvík: Milujeme živelní pohromy
Pod elektronickou výměnou dokumentů si laik často představuje soubor ve formátu PDF zaslaný e-mailem. Šéf společnosti Editel, která se takovouto cirkulací podnikových listin zabývá, vysvětluje, že nic není pravdě vzdálenější. A odhalí, k čemu jsou dobré požáry firemních archivů.
E15: Jak vaše řešení v praxi funguje?

Vezmeme dokument od odesílatele, vložíme ho do elektronické obálky a zakódujeme tak, aby obsah byl neviditelný, a přes naši platformu ji přeneseme na druhou stranu. Tam zase odkódujeme obálku pomocí šifrovacích klíčů, které mají partneři, rozbalíme obsah a překlopíme ho do formátu, který je známý příjemci.
E15: V čem spočívá přidaná hodnota?

Z hlediska byznysu určitě rychlost a snížení nákladů. V běžné situaci si představte ve dvou firmách dvě tety. První sepíše fakturu, dá ji do obálky, jde na poštu, pošle ji, faktura putuje poštou, přijde k druhé tetě, ta ji vyzvedne, rozlepí obálku a fakturu založí. Náklady na tento proces jsou kolem padesáti korun. U nás činí tyto náklady zhruba desetinu. A časová náročnost je řádově v minutách.
E15: Nestačí k tomu ale klasické formáty typu PDF?

Na rozdíl od takovýchto postupů jsme schopni sledovat pohyb elektronického dokumentu během celého procesu, stejně jako zaručujeme jeho autenticitu. Což u faktur zaslaných e-mailem ve formátu PDF rozhodně nelze. Navíc dokument v PDF musí ještě někdo přepsat, takže nakonec žádný čas neušetří.
E15: Takže posílání faktur běžným e-mailem je rizikové?

Máme zákazníka na Slovensku, jemuž se nechtělo dát cent navíc za elektronický podpis. Někdo jeho elektronickou komunikaci „odposlechl“ a podstrčil mu v PDF padělanou fakturu. Měla všechno stejné jako předešlé faktury, jen číslo účtu bylo trošku jinak. To jsou případy, které rozvoji našeho oboru nahrávají. Stejně jako povodně a požáry firemních archivů.
E15: Jestliže je ale všechno tak báječné, proč rozšíření elektronizace dokumentů není v ekonomice větší?

Je tu stále řada obav a předsudků. Máme rádi papír, jsme na něj zvyklí. Je na něm razítko. Bojíme se finančního úřadu. Protože paní z finančního úřadu má také ráda papír.
E15: V jakých oborech vidíte největší potenciál pro rozvoj byznysu?

Hodně velký prostor vidíme například v logistice nebo u hotelů, restaurací a v cateringu. Určitě také ve veřejné správě. Na druhé straně například segment velkých maloobchodních řetězců je už saturovaný. Řetězce byly totiž první, kdo elektronizaci obchodních dokumentů začal tlačit.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!