Salát od Fujitsu nebo špenát od Panasonic? Technologické firmy se vrhly na zeleninu | E15.cz

Salát od Fujitsu nebo špenát od Panasonic? Technologické firmy se vrhly na zeleninu

Salát od Fujitsu nebo špenát od Panasonic? Technologické firmy se vrhly na zeleninu
Pěstírna Fujitsu
• 
ZDROJ: Japantimes.co.jp, Fujitsu

pav

V konkurenčními boji s levnějšími výrobci elektroniky z Koreje a Číny hledají japonské firmy nové oblasti podnikání. Fujitsu a další společnosti to zkoušejí se zeleninou. V opuštěných továrnách, kde dříve vyráběly elektroniku, pěstují saláty. Analytici předpovídají růst nového trhu. „Zeleninu z továren“ podporuje i japonská vláda.

Fujitsu se pěstováním zeleniny zabývá delší dobu. Už loni v červenci si společnost pořídila dva skleníky a venkovní pole, kde testovala možnosti řízení cloudovým systémem. Letos v únoru rozšířila výrobu do opuštěné továrny Akisai na výrobu integrovaných obvodů v Aizu-Wakamatsu v prefektuře Fukušima.

V absolutně sterilním prostředí zde vznikla cloudovým systémem řízená „farma“, kde pod umělým světlem a s filtrovaným vzduchem rostou salátové hlávky. Jeden „laboratorní“ salát roste 50 až 60 dní, denně jich pěstírna vyexpeduje kolem 3500 kusů.

Takto vypěstovaný salát je považován za jednoho ze zástupců takzvané „čisté zeleniny“ (japonsky „kirey yasai“), údajně zdravější verze běžně pěstované zeleniny. Díky sterilnímu prostředí totiž Fujitsu nepoužívá žádné chemické postřiky. „Čistý“ salát vydrží až dva týdny čerstvý a má například až pětkrát nižší obsah draslíku, který způsobuje typicky hořkou chuť. Firma jej prodává od května za nepatrně vyšší cenu zhruba třech dolarů za kus.

Fujitsu věří, že nový byznys by mohl do roku 2017 vydělávat až čtyř milionů dolarů ročně.

„Technologickým“ pěstírnám věří i vláda

Rostoucí zájem technologických firem o takzvané pokročilé zemědělství nemá být jen dočasný experiment, ale dlouhodobý trend. Fujitsu totiž není jediná firma, která se o nový byznys zajímá. Podobné plány v květnu oznámila i firma Toshiba. Tradiční a technologické zemědělství se snaží propojit firma Panasonic, která ve svých počítačem řízených sklenících pěstuje špenát. Sharp zas v laboratorních podmínkách zkouší pěstovat jahody.

Laboratorní pěstírny mají tu výhodu, že nezabírají žádnou půdu a mohou být prakticky kdekoliv. To je jeden z důvodů, proč je dotacemi podporuje i japonská vláda. Úrodné půdy je totiž v Japonsku nedostatek, což se odráží na vyšších cenách zemědělských plodin. Kabinet premiéra Šinzó Abeho tak věří, že pokročilé zemědělství pomůže ceny snížit, píše web allthingsd.com.

Ne všichni jsou však přesvědčeni, že zelenina z technologických laboratoří má šanci na úspěch. Jak například tvrdí Jukihiro Kato, farmář z Jokohamy, zájem o organicky pěstované plodiny také roste. „Pokud jde o kvalitu, továrny mají bezpochyby výhodu. Pokud ale jde o výživu, pak je výhoda na naší straně,“ citoval farmáře allthingsd.com.

Autor: pav
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!