Nic moc. Co před volbami chystají politické strany v podpoře IT a internetu

Informační a komunikační technologie nejsou nic, co by české vlády v posledních letech příliš zajímalo. Okaté přehlížení se snažil mírnit až exministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který mimo mluvil o naplňování schváleného strategického dokumentu Digitální Česko 2.0 a koordinaci aktivit. Jeho vláda je ale pryč a chystají se nové volby. Čas pro zjištění toho, co budoucí vládní představitelé v podpoře ICT a internetu chystají.

2.10.2013 10:41   |  

Slepota politických špiček vůči moderním IT technologiím a internetové ekonomice je často až zarážející. Už v roce 2011 se totiž tato oblast na celkovém HDP země podílela 6 procenty, Česko už od roku 2002 vyváží více „IT zboží“ než automobilů a jedná se o jednu z nejrychleji rostoucích ekonomických oblastí, která navíc přináší takzvanou přidanou hodnotu a tvoří protipól proti „montovnám“.

Toto téma ovšem nerezonuje ani mezi běžnými občany a novináři. Když například prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák v pořadu Interview Daniely Drtinové na ČT24 řekl, že ICT na vládní úrovni nefunguje vůbec, moderátorka to přešla bez jediného povšimnutí a zaměřila se raději na ostatní „tradiční“ témata.

Informační technologie mají rovněž velice pokřivené renomé a politici už se mu z opatrnosti a strachu nechtějí věnovat. Pokud se totiž v tradičních médiích tato oblast řeší, jde v podstatě o nepovedené monstrózní projekty typu IZIP, registr vozidel, datové schránky a další podezřelé a předražené aktivity. IT má velikou korupční nálepku. Studie ICT Unie z letošního roku ukazuje, že si 49 procent dotázaných lidí myslí, že se vládě nepovedl ani jeden IT projekt.

Hlavně koncepci a vizi

Současná úřednická vláda Jiřího Rusnoka se raději rozhodl kola podpory ICT průmyslu neroztáčet. Pro budoucí vládu by přitom mělo postačovat to, aby se držela bodů v novém Digitálním Česku a zasadila se o jejich efektivní naplňování. „Vzhledem k turbulencím na české politické scéně je ovšem otázkou, zda i tento strategický dokument neskončí u ledu,“ polemizuje prezident ICT Unie Svatoslav Novák.

Podle mnoha pozorovatelů zdejších poměrů chybí české vládě jednotná vize a problémy zapříčiňuje i to, že je ICT agenda roztříštěna mezi nespolupracující ministerstva. Už Digitální Česko ostatně upozornilo na to, že mezirezortní propojení bude v naplňování strategie nejdůležitější.

„Nejde tady o žádné daňové úlevy nebo jiné podobné výhody, o tom to vůbec není,“ říká pro E15.cz šéf české pobočky společnosti VMware Michal Stachník. „Jde především o to, aby vláda měla jasnou a předvídatelnou strategii,“ doplňuje a potvrzuje tak slova o chybějící vizi a koncepci.

Při pohledu do programů českých politických stran kandidujících do poslanecké sněmovny však jakékoliv zmínky o ICT průmyslu chybí. E15.cz proto strany, které mají podle předvolebních průzkumů alespoň teoretickou šanci se do sněmovny dostat, oslovil a zeptal se jich na některé otázky. ODS, ANO, Zemanovci, Svobodní a Zelení vůbec nereagovaly a ani v oficiálních programech nic uvedeno nemají. SPOZ se pouze zmiňuje o naplnění strategie Evropa 2020 a Strana zelených mluví o „chytrých investicích s vysokou přidanou hodnotou“, což ale v jejich případě znamená především šetrnou energii a ekologické budovy.

Ostatní strany sice často dokážou odpovědět, že „podpora startupů je určitě důležitá“, že „se v současné době na IT zakázkách plýtvá a je třeba vše sjednotit“ či že „otevřená data musí být skutečně otevřená“, přesné recepty ale příliš nenabízí. Piráti se zaměřují především na problematiku svobody internetu, sdílení a podobně, a na ostatních stranách je vidět, že ví, co o podpoře ICT říci, ale reálné koncepce moc nemají. Nadějně se jeví především Lidovci, jež překládají jasné a podrobné recepty a problematice se věnují dlouhodobě.

Hodnotit, analyzovat, provádět audity

„Politické strany sice o ICT strategii moc nemluví, nicméně to za příliš velký problém nepovažuji. Cesta, kudy v nejbližších několika letech jít, je daná dvěma mantinely: evropskou digitální agendou a blížícím se koncem životního cyklu některých stávajících ICT systémů,“ popisuje situaci pro E15.cz člen řídícího výboru Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost a budoucí šéf ICT sekce České pošty Miroslav Krejčík.

Z odpovědí stran se zdá, že se zmiňované Digitální Česko 2.0 možná dočká podpory. „Podle mého názoru je nezbytné nejprve provést audit či analýzu plnění původního záměru a pak se rozhodnout jak dál. Slyším i takové hlasy odborníků, že bychom měli začít znovu, jinak a lépe. Budeme vycházet z odborných doporučení,“ říká neurčitě Milan Urban z ČSSD. „Strategii bude nutné vyhodnotit a především ji doplnit o závazné indikátory pro rozdělení prostředků, ale i měřitelnost její úspěšnosti a naplňování,“ doplňuje jeho stranický kolega Jeroným Tejc.

Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše dokument Digitální Česko „vznikl po diskusi napříč politickým spektrem, takže určitě jakákoliv vláda vzešlá z předčasných voleb bude jeho jednotlivé body plnit.“ K plnění se zavazuje také KDU-ČSL, která za prioritu považuje především rozšiřování dostupnosti rychlého internetu ve venkovských oblastech.

Strategický dokument nehodlá rušit ani TOP 09, počítá ovšem s jeho dalšími aktualizacemi. „Priority jsou jasné – konkurenční prostředí stimulující výstavbu nových sítí, odstranění překážek v digitálním prostoru, podpora rozvoje digitálních služeb a otevřenosti,“ vzkazuje člen strany Jan Husák, který už ve sněmovně vedl podvýbor pro ICT.

Piráti jako jediní s informačními technologiemi pracují přímo ve svém programovém prohlášení a Digitální Česko 2.0 považují za „překvapivě dobrý materiál“. „Naše priorita bude především neházet podnikatelům v ICT klacky pod nohy,“ říká Mikuláš Ferjenčík s tím, že důležitým tématem pro jeho stranu bude i svoboda internetu a jeho nulová omezení.

Návrat „ministerstva informatiky“

Sociální demokraté podle Milana Urbana vnímají ICT jako jedno z klíčových odvětví, na kterém závisí i konkurenceschopnost celé české ekonomiky. „Bohužel se dosavadní vlády nevěnovaly této oblasti dostatečně. Kompetence a odpovědnost jsou roztříštěny mezi jednotlivé instituce státu, chybí strategická koncepce a podobně,“ doplňuje Urban. Jako velký kandidát na funkci ministra průmyslu a obchodu chce proto na tomto úřadě zřídit samostatnou odbornou ICT sekci v čele s náměstkem.

Komunisté důležitosti ICT vidí podobně a nejvíce tomuto průmyslu chtějí pomoci tak, že budou klást „co nejméně překážek“, podrobnosti ale nespecifikují. TOP 09 zase podporou nechce „deformovat volný trh“. Důležité je ICT také pro Piráty, kteří ho chtějí podpořit především posílením poskytovatelů služeb, třeba tak, aby se nemuseli zabývat požadavky na mazání obsahu.

„ICT průmysl vnímáme jednoznačně jako důležitou součást každé perspektivní ekonomiky. Státní podpora ale není univerzální řešení, nicméně vidíme některé rozumné pokusy, v poslední době například iniciativu RIS3,“ navazuje na téma důležitosti informačních technologií předseda odborné komise ICT v KDU-ČSL Tomáš Svoboda.

Otázkou ovšem je, kdo a jak bude případné naplňování strategického dokumentu řídit a stane se odpovědným garantem. Svého času zde fungovalo ministerstvo informatiky, které mělo podobné aktivity na starost, v současné době ale digitální agenda spadá především pod ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo vnitra, jež má na starost zavádění eGovermentu.

Mnoho politiků souhlasí s tím, že současné rozložení koordinačních rolí je v pořádku, i když by se po volbách měla udělat jejich revize. Například Lidovci ale chtějí vytvořit novou silnou autoritu, která by měla ICT na starost. „Není prvořadě důležité, aby bylo obnoveno právě Ministerstvo informatiky, může se jednat o samostatný úřad na způsob dřívějšího ÚSIS, podstatné je, aby měl patřičné kompetence,“ říká Tomáš Svoboda.

Sociální demokraté zase přemýšlí o vytvoření koordinátora při Úřadu vlády a podobně to vidí i komunisté, kteří by touto rolí chtěli pověřit místopředsedu vlády. „Je nezbytné, aby zde existovala funkční rada vlády pro rozvoj ICT v České republice (tak jak předpokládá Digitální Česko) s dostatečnými kompetencemi,“ navazuje Jan Husák z TOP 09. V Česku doposud fungovala Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, jež měla koordinační roli na starost.

Poměrně velká shoda mezi politickými stranami panuje v tom, jak naložit až několika miliardami korun, které by měl stát získat z budoucí aukce mobilních kmitočtů. Politici se shodují, že nápad Martina Kuby vložit peníze zpět do komunikací a internetu dává smysl, zejména pak do optických sítí a pokrytí oblastí, kam komerční subjekty nechtějí vstupovat. „Důležité ale je nespoléhat na megalomanské projekty, které ve finále jen vytvoří monopol, ale otevřít trh konkurenci. Cesta k cíli může být třeba taková, že města budou v rámci rekonstrukcí chodníků a silnic budovat kabelové trasy, jež si pak budou moci pronajmout jednotliví provideři,“ doplňují Piráti. Lidovci by zase rádi část peněz využili na elektronické občanské průkazy a zlepšení datových schránek.

Právě e-občanky a datové schránky patří do kategorie eGovermentu, ve kterém se v Česku zbytečně utápí až miliardy korun. Mimo jiné i kvůli již zmiňované slabé spolupráce mezi rezorty. Oslovené strany tvrdí, že o tomto problému ví a budou ho chtít odstranit, jasný lék nicméně nenabízí. Odborníci si myslí, že eGoverment by měl i nadále zůstat pod velením ministerstva vnitra, zároveň ho ale považují za neuvěřitelně chaotický úřad.

Podobné pohledy na směřování podpory ICT průmyslu by po volbách mohly zajistit to, že jednotlivé koaliční strany budou vzájemně spolupracovat a že opozice nebude zbytečně proti všem návrhům.

Autor: Jan Sedlák

Komentáře

Čtěte také

Pojišťovny odhalují mnohem více podvodů, hlavně u nemocí a úrazů

Pojišťovny odhalují mnohem více podvodů, hlavně u nemocí a úrazů

Počet odhalených pojistných podvodů se od roku 2010 ztrojnásobil, loni přesahoval 15 a půl tisíce. Vyplývá to z informací poskytnutých projektem Česko v datech. Nedá se ovšem… více

Komerční prezentace
Mobilní web