Jak v Písku vzniklo technologické a datové centrum za půl miliardy

Podle mnohých lidí z branže je to projekt, který z ekonomického hlediska nemůže dávat žádný smysl. A navíc údajně kazí trh. To ukáže čas, pravdou ale je, že čísla za nově vzniklým Technologickým centrem Písek (TCP) jsou v mnoha ohledech oslňující. Komplex přebudovaný z bývalých Žižkových kasáren vyšel na 450 milionů korun a jen IT vybavení spolknulo 150 milionů.

Technologické centrum Písek.
13.5.2014 10:02   |  

Velkou část peněz do projektu vložil sám investor a vlastník celého centra, podnikatel Jaromír Grégr. Jeho společnost ze svého investovala 40 milionů, dalších 160 milionů pak pokrývá bankovní úvěr. Zbylých více než 250 milionů se podařilo získat ve formě evropských dotací.

Trochu to tak připomíná neslavný příběh TechnoParku v Pardubicích. Ten vyšel na podobné peníze a rovněž větší část získal z fondů Evropské unie (konkrétně 300 milionů). V Pardubicích tímto způsobem chtěli propojit tamní vysokou školu s podnikatelským a vědeckým prostředím a vytvořit tak něco podobného, co vzniklo kolem Jihomoravského inovačního centra a univerzit v Brně. Do TechnoParku se ale žádné firmy nehrnuly, podnik skončil s dluhy v insolvenci a nyní se hledá případný nový majitel.

Výborné technologie díky dotacím

Ani v Písku se to prozatím životem nehemží, na závěrečné soudy je ale čas. „Otevřeli jsme teprve před několika týdny a máme zde sedm firem,“ říká při podrobné prohlídce ředitel TCP Radovan Polanský. Ovšem kanceláře pro začínající i pokročilejší společnosti nejsou tou hlavní náplní podnikání, se kterou chtějí v Písku uspět. Mnohem více jim jde o datové centrum, jež je součástí podzemních struktur budovy. Z 50 současných zaměstnanců jich je 20 právě přes tyto technologie. Do Písku přišli z různých koutů republiky a řemeslu rozumí.

Nové datové prostory mají tradičně vysoké zabezpečení založené na biometrice, dvojité dveře a další vymoženosti. Prostředí se jeví dokonale sterilně a návštěvník si dokonce musí na nohy vzít igelitové návleky na jedno použití. „Viděl jste někdy, kolik prachu se odstraní při čištění serverů? Proč sem zanášet další,“ vysvětluje technický ředitel zdejších prostor Pavel Pábl.

Pábl a jeho kolegové v prostorách datového centra hýří nadšením. Stáli totiž u zrodu i budování celého centra a mohli si během toho hrát s technologiemi, na které si v Česku zase tolik lidí nesáhne. „Díky dotacím jsme si mohli pořídit takové vybavení, které v této zemi tak často k vidění není,“ pokyvuje Radovan Polanský. „Chtěli jsme to tady celé postavit jako datové centrum nové generace.“

Technologové kolem TCP dostali na začátku od investora poměrně hodně volné zadání: udělat to dobře. Tyto s trochou nadsázky sdělené instrukce přišly zhruba před čtyřmi roky, s realizací se pak začalo po roce. „Šlo by to i rychleji, muselo se ale počítač s různými procesy kolem dotací,“ vzpomíná Pavel Pábl. TCP oslovil všechny zásadní dodavatele datových center, nakonec ale ze zástupců těchto společností vytvořili skupinu asi 40 odborníků, kteří na projektu pracovali.

Výsledkem jsou mimo jiné tři datové sály ovládané a kontrolované z jedné dohledové místnosti. Jejich finální kapacita je 80 serverových rozvaděčů (racků), každý s příkonem 20 kilowatt. V reálném chodu jich každopádně prozatím moc není. Dva sály prozatím nejsou v provozu a činnost aktuálně vykazuje pouze ten první.

Ten pravý cloud všech cloudů

TCP má rozjednáno několik poměrně významných zákazníků, kteří by mohli tyto prostory využít. Ještě do konce roku bych se jich údajně mělo několik objevit. K dispozici pro ně je několik služeb datového centra – od tradičního hostingu hardwaru v připravených racích až po využití cloudu. V Písku se také spojili s univerzitou v Hradci Králové a ČVUT v Praze. Tým kolem Jana Šedivého sem například přistupuje ke clusteru pro big data a Hadoop, na což nedávno získal grant od IBM.

A právě IBM je jedním z největších a nejhlasitějších partnerů TCP. Na jeho hardwaru je postavený cloud s 80 a 60TB diskovými poli, který v Česku zřejmě zatím nemá obdoby. IT odborníci TCP ho vybudovali na otevřené technologii OpenStack, což je v podstatě takový model Linuxu a open source pro budování cloudů. Výhod má mnoho. Na rozdíl od podobných technologií třeba od VMwaru není zatížen nemalými licenčními poplatky.

Železo, na kterém tento ambiciózní cloud běží, se vejde do necelého jednoho racku. To nevypadá jako moc velkolepá záležitost. „To, co vidíte, je ekvivalent 30 běžných racků,“ popisuje šéf cloudového týmu v písku Adam Skotnický. „Tohle je pravý cloud se vším všudy a se všemi jeho výhodami.“

Tím hlavním, čím se v Písku v případě cloudu chtějí profilovat, jsou takzvané virtuální privátní cloudy. Na výše popisovaném systému tedy zákazníkovi umí zprovoznit jeho vlastní IT prostředí, ve kterém si pak v podstatě může dělat, co chce. Peníze se mu pak účtují za výpočetní výkon, spotřebu a podobně. Služeb je ale více a podrobněji jsou rozebrány na oficiálním webu.

TCP už se na tento OpenStack cloud podařilo získat asi 15 zákazníků. „Cílíme mimo jiné na velké firmy, operátory, integrátory a podobně,“ říká Pavel Pábl. „Chceme být vstupní branou do cloudu. V Česku ještě poměrně málo zákazníků cloud úplně chápe, ale postupně k tomu dochází. VMware udělal špinavou práci a firmy se nyní začínají zajímat o to, co je dál, co je za virtualizací.“ Jako zajímaví zákazníci se jeví integrátoři, kteří už nechtějí tolik investovat do hardwaru.

Za ní je třeba to, jak jednoduché je nyní vytvořit a nakonfigurovat síť. Cloud udělá z datového centra jednu softwarovou vrstvu, kde se skoro vše řídí virtuálně. Každý síťový spoj se tedy nebuduje pomocí hardwaru, ale prostě se nakliká v administrátorském rozhraní v prohlížeči.

Co na to Praha

Zatímco VMware a další tyto nástroje dodávají kompletní, v Písku si funkční systém museli postavit na základě OpenStacku sami. Na zdejším trhu poměrně neprobádaná věc, se kterou pracují třeba ve WebSupportu či čerstvě také Českých Radiokomunikacích, dala dohromady několik do tématu velmi zapálených lidí, kteří řadu měsíců postupně skládali technologie jako Vanilla OpenStack, KVM a další.

Někteří členové cloudového týmu Technologického centra v Písku jsou aktuálně na OpenStack Summitu v Atlantě a zdá se, že celou technologii chtějí posouvat dále. „Přičuchli“ totiž k velkému IT světu. „Poprvé jsem se s cloudem a podobně setkal na konferenci IBM Pulse v Las Vegas, byl to úplně jiný svět,“ vzpomíná Adam Skotnický. Kolem něj se postupně poskládal podobně laděný tým lidí. Jakub Pavlík například dříve pracoval v IBM.

Další věcí, kterou se datacentrum a cloud v Písku od Česka poněkud odlišují, je sázka na síťové technologie od společnosti Juniper (QFabric) a nikoliv všudypřítomného Cisca. TCP je připraveno na 10Gb a 40Gb spoje, do budoucna ale nebude mít problém ani se 100Gb. „Juniper umí vše, co umí Cisco, a stojí i podobné peníze. Používá ale jeden konzistentní systém a má extrémně nízké latence,“ vyjmenovává Pábl důvody této volby.

V Písku jsou technicky připraveni velice dobře, s čímž souhlasí i většina z oslovené konkurence. Dostat sem zákazníky ale nebude úplně lehké. V Praze je přece jenom datových center dost, i když ne všechna musí být na takové úrovni. V TCP se proto chtějí také profilovat jako ideální záložní lokalita s tím, že pro spojení s Prahou má být vše zaručeno – od přímého spoje do uzlu NIX (TCP má vlastní switche v CE Colo), přes latenci do hlavního města okolo 2,7 milisekund, až po asi hodinu trvající cestu autem.

TCP navíc „sedí“ na třech kvalitních spojích do internetu, má certifikaci od Národního bezpečnostního úřadu, dieselová záloha by teoreticky měla při zásobě paliva vydržet více než 200 hodin a samotné datové sály jsou prošpikovány 250 senzory pro měření tepla a dalších údajů. To mimo jiné umožňuje na základě prediktivní analýzy návrh efektivity, odhadovat výdrž napájení a mnohé další.

Technologie tedy v Písku běží. Teď ještě rozběhnout obchod a ukázat, že i z dotací se dá vystavět životaschopný produkt tohoto typu. TCP chce vedle datacentra vytvořit také ekosystém začínajících firem, spolupracovat s univerzitami, nabízet stáže, realizovat průmyslový výzkum v informačních technologiích a nabídnout práci lidem z regionu. Nese si s sebou ale i jednu přítěž – nejasnosti kolem pozemků.

Autor: Jan Sedlák

Komentáře

Čtěte také

Martin Čaban: Dluh je železná košile

Martin Čaban: Dluh je železná košile

Vládní debata o státním rozpočtu na příští rok se utěšeně rozběhla. Jasné je zatím jen to, že bude dřív v pekle sněžit, než si český ministr financí troufne sestavit vyrovnaný… více

Komerční prezentace
Mobilní web