Budete smět fotit a zveřejnit cokoli? Kontroverzní návrh jde do europarlamentu | E15.cz

Budete smět fotit a zveřejnit cokoli? Kontroverzní návrh jde do europarlamentu

Budete smět fotit a zveřejnit cokoli? Kontroverzní návrh jde do europarlamentu
Praha (ilustrační foto)
• 
ZDROJ: CC BY-SA 2.0: Nitin Vyas via Flickr
8. července 2015 • 20:00
Budete moci nadále fotografovat například architektonické památky, a pak je volně (a pro nekomerční účely) zveřejňovat na sociálních sítích, nebo už takové jednání bude podléhat autorským právům? O kontroverzním návrhu na omezení takzavné „svobody panoramatu“, který by v důsledku mohl vést k druhé variantě, bude ve čtvrtek v ostře sledovaném hlasování rozhodovat Evropský parlament (EP).

O pozměňovacím návrhu Výboru pro právní záležitosti EP týkající se celoevropské úpravy autorského práva, server E15.cz již informoval, a článek vyvolal bouřlivé reakce - především obavy z omezení svobody volného fotografování pro nekomerční účely. Jestli ale skutečně něco takového v praxi hrozí, se neshodují politici ani experti na autorské právo. Server E15.cz se několika z nich na názor zeptal.

Znění pozměňovacího návrhu
(Evropský parlament) zastává stanovisko, že komerční používání fotografií, videozáznamů či dalších vyobrazení děl, která jsou trvale umístěna na fyzických veřejných místech, musí být vždy vázáno na předchozí souhlas autorů nebo jiných zplnomocněných osob.

Jisté zatím je, že případné přijetí této zprávy žádný okamžitý právní dopad mít nebude - nicméně tato zpráva bude sloužit jako výzva Evropské komisi (EK), která již připravuje změnu evropských předpisů týkajících se copyrightu. A experti míní, že EK bude z velké části brát ohled na výzvu Evropského parlamentu, protože bude chtít, aby její návrhy následně poslanci schválili.

PROTI NÁVRHU: Na komerční síti jsou všechny fotky komerční

Klíčovým problémem, který budou muset poslanci a následně právníci řešit, je vymezení pojmu „komerční používání“. To totiž současná „digitální revoluce“ a především rozmach sociálních sítí výrazně posunuly.

„Kdyby svoboda panoramatu byla opravdu omezena, mělo by to dalekosáhlé následky. Nikdo totiž neví, co to znamená „komerční používání“ - definice komerčnosti neexistuje,“ míní například pražský zastupitel za Piráty Adam Zábranský.

U každého použití je podle Zábranského třeba sledovat mnoho faktorů, abychom mohli dospět k závěru, zda je použití komerční nebo nekomerční. Vytvořila by se tak ohromná právní nejistota pro běžné uživatele, kterou by musela vyřešit až judikatura soudů.

Současně Zábranský upozorňuje na další úskalí, kdy z pohledu uživatele mnohé druhy sdílení obrazového nebo video obsahu, například na Wikipedii, Facebooku, Twitteru či Instagramu nejsou komerční, ale opak je pravdou.

„Komerční sociální sítě od uživatelů musejí vyžadovat komerční licence k veškerému obsahu, protože jinak ho samy nemohou dále zpřístupňovat. Na komerční sociální síti (což např. Facebook je) jsou všechny vaše fotky komerční. Sice vám nejspíš nehrozí žádný soud ani trest, ale zcela určitě vám hrozí zablokování účtu a vymazání fotek. Pamatujte, že pokud za službu nic neplatíte, tak nejste zákazník, ale zboží k prodeji,“ dodává Zábranský.

PRO návrh: Mnoho povyku pro nic

Opačný názor má český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), předseda právního výboru EP, který pro návrh ve výboru hlasoval. „Odhlasované znění ani konečné znění, které bude odhlasováno v červenci na plénu Evropského parlamentu, nezmění nic na současné české úpravě,“ tvrdí Svoboda.

„Když jste turista a vyfotíte si Tančící dům nebo nějakou moderní autorsky chráněnou stavbu, popřípadě jí nasdílíte na Facebooku, nic z toho pro vás neplyne. Když jste profesionál a začnete před Tančícím domem nebo v trafikách prodávat své pohlednice se snímkem domu, měl byste požádat autora stavby o souhlas či dohodu. Celé je to mnoho povyku pro nic,“ vysvětluje europoslanec.

Jeho názor sdílí i přední český expert na autorské právo Ivo Telec: „Svoboda panoramatu, tedy volnost fotografování autorských děl ve veřejných prostorách, platí všude. Některé státy ale požaduji svolení výtvarníka či architekta tam, kde fotograf si nefotí pro neobchodní osobní potřebu, typicky na dovolené, nebo k šíření zdarma na internetu, nýbrž na kšeft například s pohlednicemi. Jednotný trh tak není jednotný. Na to bylo poukázáno v jednom výboru EP s tím, že by se to mohlo řešit. Nic dalšího. Sám bych nechal český přístup, kdy to je volné i pro obchodní účely.“

Telec je spoluautorem českého autorského zákona z roku 2000, od roku 2004 je vedoucím katedry občanského práva a pracovního práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého.

Česká republika má ve svobodě panoramatu zatím příznivé postavení. Podle Wikimedie patří nyní, spolu s dalšími devíti státy EU, k zemím, kde je stav svobody panoramatu „uspokojivý“. Tato situace je založena současným zněním autorského zákona.

Co říká ustanovení § 33 autorského zákona
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.

BEZ PROBLÉMU: České právo má osvědčenou právní úpravu

Podle některých expertů případná evropská úprava na české praxi nic nezmění. „V českém právu máme tradičně zakotvenou bezúplatnou zákonnou licenci. V různých podobách se objevuje už od dob Rakouska – Uherska, tedy více než 100 let. Je to jednoduchý způsob, jak vyřešit fotografování architektury i uměleckých děl trvale umístěných ve veřejném prostoru,“ míní Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá právními informačními systémy.

Osvědčená právní úprava podle ní říká, že ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií, filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství, nezasahuje do autorského práva: „A to ani tehdy, když pak takový obrázek šíří dál.“

„Tradice, se kterou české právo nemělo dosud žádný problém, zakotvuje, že autora, název a umístění například zajímavé budovy, by měl například fotograf uvést pokud je to možné. To znamená, že nikdo nemůže nutit rodinu na dovolené, aby ke svým fotkám, když je posílá známým nebo dává na Facebook, uváděla, že za nimi na snímku stojí Eiffelova věž v Paříži, kterou zkonstruoval Gustav Eiffel,“ dodává Gříbková.

„Nemluvě o tom, že případné omezení institutu bezúplatné zákonné licence jde zcela proti trendu doby i proti zaběhlé právní praxi. Navíc v době návratu českého soukromého práva k původnímu, tradičnímu uspořádání právních vztahů to působí jako ignorance a jednoznačný krok vedle,“ zakončuje Gříbková.

Její názor potvrzuje i praxe. K danému problému totiž v Česku existuje jen jedno soudní rozhodnutí Městského soudu v Praze. Právní praxe tedy přijala stávající právní úpravu a není potřeba se proto v těchto věcech obracet na soud. Ve zmíněném případě navíc Městský soud ani neřešil pořízení fotografií, ale užití kresby Sedlčanského mlýna na ochranných známkách a případnou potřebu existence právního vztahu autora kresby k samotnému mlýnu.

Co se smí a nesmí
V Bruselu nesmíte vyfotit/sdílet Atomium. Jeho autor má práva do roku 2057. Správce kolektivních práv SABAM vyzývá provozovatele webů i v zahraničí, aby fotografie stáhly. Šíření fotografie Atomia nepovoluje, jen v nízkém rozlišení. V Paříži smíte fotit Eiffelovu věž, ale ne v noci. Autorské právo na věž již vypršelo, ale osvětlení samostatným dílem podléhajícím ochraně. Musíte žádat správce práv SETE o povolení. To je za úplatu, o jejíž výši rozhoduje SETE. V Itálii nesmíte šířit nic, co je považováno za národní dědictví bez povolení ministerstva kultury. A zároveň nic jehož autor nezemřel, před 70 lety. To znamená vlastně všechno. Ani EU nemůže zveřejnit budovy svých úřadů.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!